K těmto závěrům došli vědci z hongkongské univerzity, o jejichž studii dnes informoval zpravodajský web BBC. Autoři práce nyní naléhají na místní úřady, aby občanům zajistily lepší psychologickou péči.
Výzkumníci pro účely studie hovořili s 18 000 dospělými obyvateli Hongkongu mezi lety 2009 a 2019. Je to tak podle nich dosud nejrozsáhlejší studie dopadů sociálních nepokojů na duševní zdraví obyvatelstva, která kdy byla provedena.
  |
Počet lidí vykazujících symptomy posttraumatické stresové poruchy byl v období od loňského června do listopadu šestkrát vyšší než v čase posledních větších protestů v roce 2014. Podle vědců se podobné psychické problémy týkají již dvou milionů z celkových 7,4 milionu obyvatel provincie.
Asi 11 procent místních k tomu vykazuje symptomy deprese. V roce 2014 přitom vědci projevy této psychické poruchy nalezli jen u dvou procent lidí a v roce 2017 u 6,5 procenta obyvatel.
Tchaj-wan volí proti Pekingu. Ostrov si chce vzít příklad ze situace v Hongkongu |
„Jeden z pěti dospělých hlásí možný výskyt deprese či podezření na posttraumatickou stresovou poruchu, což je srovnatelné s lidmi, kteří mají zkušenost s ozbrojenými konflikty, velkými přírodními katastrofami nebo teroristickými útoky,“ píše se ve studii. Riziko zhoršení stavu duševního zdraví u místních prohlubuje podle vědců také možnost sledovat nepokoje v podstatě živě na sociálních sítích. „Hongkong nemá dostatek prostředků na to, aby se vypořádal s tímto nárůstem psychických problémů,“ prohlásil Gabrial Leung, jeden z koordinátorů studie.
V Hongkongu vypukly masivní protesty loni v červnu kvůli spornému návrhu zákona, který by umožnil vydávat podezřelé z trestných činů do pevninské Číny. Ačkoliv úřady předpis zrušily, demonstranti nadále požadují záruky udržení zvláštního statusu této poloautonomní čínské provincie, odstoupení politického vedení a vyšetřování údajně násilných zásahů policie. |
Reálné údaje přitom mohou být podle výzkumníků ještě vyšší, jelikož předmětem zkoumání nebyli lidé mladší 18 let, kteří se protestů také hojně účastní.
„V momentě, kdy sociálních nepokojů přibývá téměř po celém světě, zejména ve velkých městech jako v Barceloně, Dillí, Paříži či Santiagu de Chile v roce 2019, se stala otázka dopadu společenských nepokojů na duševní zdraví populace jedním z největších problémů veřejného zdraví,“ řekl další z autorů studie Michael Ni.
