V době vzniku této opery už jistě nikdo na opravdové draky nevěřil, bylo vcelku jasné, oč mělo jít. Proslulý Ottův slovník naučný z roku 1893 se o ní zmiňoval jako o pryskyřičnaté červenohnědé hmotě, která se získává z plodů jihoasijských palem rodu Calamus (např. z druhu C. draco), z naříznutého kmene kanárského dračince (Dracaena draco), eventuálně z karibsko-jihoamerické rostliny Pterocarpus officinalis. V této době už dračí krev sloužila snad jen k barvení fermeží.
Jenže v dobách dřívějších budila dračí krev pozornost podstatně větší, nikdo si nebyl zcela jistý ani jejím původem. Na počátku novověku se spíše věřilo, že „draková krev“ (Sanguis draconis) pochází ze stromu, jenž roste v Persii.
Ten navíc patřil k nemnohým rostlinám, jejichž vyobrazení ve starých českých lékařských knihách z druhé poloviny 16. století vůbec nenajdeme, nikdo si u nás onen strom představit nedovedl.
