"Piraně červené stačí jen vzít do ruky a už o tom informují zvukem," uvedl Parmentier, který si musel nechat ošetřit v nemocnici poranění způsobená zuby dravých piraň. O tom, že piraně jsou schopny vydávat zvuky, se už vědělo. Vědci však netušili, proč a čím je ryby vydávají.
Aby na to badatelé přišli, zavěsili do nádrže, v níž plavalo několik malých skupin piraň, podvodní přijímač zvuku. Z analýzy obrazového a zvukového materiálu vyplynulo, že piraně jsou schopny vytvářet "hlášení" ve třech různých situacích.
Při střetu s jinou piraňou "štěkají", aby protivníka zahnaly na útěk. Když bojují o potravu nebo obklíčí protivníka, vydávají krátký zvuk připomínající bubnování. A když po jiné piraně chňapnou, vytváří čelistmi měkký kvákavý zvuk.
Vědci kromě toho objasnili, jak ryby štěkavé zvuky a tóny připomínající bubnování vytvářejí. Stimulují jistý sval připojený ke svému plovacímu měchýři, který vibruje, což lze slyšet. Měchýř přestane vibrovat, jakmile sval skončí se stahováním. Míra stahování tak určuje, jaké zvuky piraně vydávají.
Zatímco agresivní zvuky piraň jsou tak již prozkoumány, nejasné dosud zůstávají jejich zvláštní "tokavé" tóny. Protože nebezpeční rybí dravci se v zajetí rozmnožují jen zřídka, bylo by možné tyto zvuky zkoumat pouze za pomoci podvodních zařízení instalovaných přímo v Amazonce, míní vědci.
