V každém jazyku tento symbol urazil dlouho cestu od okamžiku, kdy ho duchovní otec e-mailu Ray Tomlinson v počítačovém roce 1971 vytrhl z neznáma. V té době ho téměř výhradně používali obchodníci a účetní. Jeho používání dalo anglicky hovořícím lidem nový smysl, když posunulo jeho definici od sazby či množství k umístění, píše agentura AP.
Toto spojení se ale v jiných jazycích ztratilo a další se rychle s odkazem na viditelnou podobu s jídlem, zvířaty a částmi těla objevila. Mnohá pak vychází z virovitého tvaru.
"Je to trochu jako Rorschachův test (inkoustových skvrn). Jazyk v tomto znaku rozeznává něco z kultury. Co lidé znají, se ale hodně liší, takže z toho pak vycházejí takové bláznivé věci," řekla Karen Steffenová Chungová, mimořádná profesorka lingvistiky, angličtiny a fonetiky na univerzitě v Tchaj-peji.
Zavináč, nebo štrůdl?
Tento symbol znamená v Izraeli štrůdl a v Česku podle zabalených
a naložených filet sledě "zavináč". V ruštině je to pes "sobaka", v norštině kudrnatá alfa a ve švédštině jde někdy o skořicový závitek, podle tradičního skořicového drdolu "kanelbulle". Švédsko se totiž nemůže rozhodnout a na dlouhém seznamu přezdívek figurují sloní choboty, sloní uši, opičí ocásky, kočičí stopa, kočičí ocas nebo preclíky.
Hlavu si lámali lingvisté z celého světa
Chungovou problematika tak zaujala, že kontaktovala e-mailem (jak jinak) své kolegy lingvisty z celého světa. Mimo jiné objevila řadu termínů v srbštině. Jedním z nich je slovo "majmun". Znamená opici a zdá se, že bylo vypůjčeno z turečtiny. Je použito také ve spojeních "majmunski rep" (opičí ocas) a "majmunsko-a" (opičí a). Srbština také pro symbol, kterému nikdo nemůže utéct, vymyslela "ludo-a" (bláznivé áčko).
Některé státy mají pro zavináč "oficiální" termín. Švédský jazykový ústav ho považuje za "snabel-a" (chobotí a), což znamená áčko s chobotem. Jinde včetně Finska, Jihoafrické republiky a Indie zvítězila angličtina.
Zvířátka a jejich údy
V Nizozemsku má také anglické "at" převahu, ale "apeklootje" (malé opičí varle) kdysi hrálo svou roli při rychlé cestě znaku na výsluní. Vládní agentura odpovědná za propagaci informačních technologií na Srí Lance nemá pro tento znak v sinhálštině žádné specifické slovo, proto o něm hovoří jako o "at symbolu".
Japonština, která je známa charakteristickou místní výslovností výpůjček z jiných jazyků, obvykle používá "atto maaku", což znamená anglické "at".
Naopak řečtině přeměnila čmáranici na "kačenku" a maďarština na "červíka". Arabští mluvčí někdy překládají anglické "at" jako "fí" se stejným významem, zatímco ostatní místo symbolu při výměně e-mailových adres slyší "ear" (anglicky ucho).
Na Tchaj-wanu, kde žije Chungová, se používá výraz "myška", která je mnohem živější než korejský šnek. Španělština preferuje slovo "arroda", což je také jednotka váhy, třebaže se "at" může ve Španělsku přeměnit na motané pečivo "ensaimada" z Majorky.
Jak @ vlastne vznikl?Byl to právě Roy Tomlinson, kdo rozhodl o připojení znaku zavináče a jména hostitele k uživatelově přihlašovací identitě. Nejenže to mělo význam jako prepozice, ale bylo nepravděpodobné, že by mohl být zaměněn s jinou částí uživatelovy e-mailové adresy. |
