Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Inspirace pro Čapkův Krakatit? Mohutná erupce na ostrově Krakatoa

Magazín

  14:00
KRAKATOA - Indonésie je zemí bohatou na činné sopky, jejichž aktivní činnost v minulosti přispěla k rozvoji zemědělství, ale jejich občasné erupce měly mnohdy fatální následky na místní obyvatelstvo. Tím nejničivějším výbuchem v dějinách byla erupce sopky Tambora na indonéském ostrově Sumbawa v dubnu 1815, kdy přišlo o život 92.000 lidí. Druhou největší sopečnou katastrofou byl výbuch tří sopečných vrcholů Rakatu, Dananu a Paerbuwatanu na ostrově Krakatoa, který se odehrál před 130 lety, 26. srpna 1883. Zahynulo při něm 36.000 lidí.

Mohutná erupce na ostrově Krakatoa: inspirovala Čapka ke Krakatitu. foto: Wikimedia

Indonéský ostrov Krakatoa se v minulosti skládal ze tří vulkánů: jižní Rakatu, prostřední Dananu a severní Paerbuwatanu. První větší erupce byly na ostrově zaznamenány již v květnu 1883, ale po pár dnech utichly.

K další mohutné erupci došlo pak 24. srpna, kdy popel a sopečný prach dopadl až do vzdálenosti dvaceti kilometrů od výbuchu. To nejhorší však mělo teprve nastat. Čtyři po sobě následující mohutné výbuchy, které začaly 26. srpna a skončily o den později v ranních a dopoledních hodinách, vyvolaly čtyři silné vlny cunami, které dosahovaly až třicetimetrové výšky. Vulkán tehdy vymrštil do ovzduší 25.000 metrů krychlových kamení a popela a dvě třetiny ostrova Krakatoa zcela zmizely pod mořskou hladinou.

Dva a půl dne naprosté tmy

Následky mohutné exploze, která svojí silou údajně 26krát překonala sílu výbuchu vodíkové pumy, byly tragické. Zahynulo 36.000 lidí, 165 měst a vesnic bylo zcela zničeno a celá oblast se ponořila na dva a půl dne do naprosté tmy. Výbuchy bylo slyšet do vzdálenosti 3000 kilometrů, tedy například na pobřeží Austrálie.

Podle vědců v jejich důsledku pokleslo na několik dalších desetiletí zvyšování hladiny moří a exploze také způsobily "chladící efekt" na světové oceány, který přetrval až do 20. století.

Na několik let se také asi o 1,2 stupně Celsia snížila průměrná teplota na Zemi a v Evropě bylo možné v letech 1883 a 1884 spatřit zřetelně rudé západy Slunce. Údajně i proto je na slavném obrazu norského malíře Edvarda Muncha Křik z roku 1893 strašidelně rudé nebe, které Munch pozoroval, když si vyšel v zimě v Oslu na procházku s přáteli. Tragická událost inspirovala spisovatele Karla Čapka při psaní svého sci-fi románu Krakatit, který vyšel v roce 1924.

Dítě Krakatoy

Od roku 1927 se na místě původní sopky začal formovat nový vulkán nazvaný Anak Krakatoa (Dítě Krakatoy), který se v současnosti tyčí do výšky přes 200 metrů nad mořem. Přestože je aktivní a v minulosti se několikrát "probudil", ničivé síly své starší příbuzné zatím nedosáhl.

Jedna z největších přírodních katastrof v moderních dějinách byla také několikrát zpracována ve filmové podobě. V roce 1969 byl natočen americký dobrodružný film Krakatoa, na východ od Jávy a podle deníkových záznamů i rozhovorů s očitými svědky vzniklo televizní drama Poslední dny sopky Krakatoa (2006).

Největší erupce sopek v historii (řazeno podle počtu obětí):

  • 92.000 - 5. dubna 1815 - Výbuch sopky Tambora na indonéském ostrově Sumbawa zahubil na 92.000 osob, povrch ostrova byl zcela zničen. Vyvrženo bylo více než 100 krychlových kilometrů sopečného materiálu a exploze způsobila pokles teplot na Zemi, a tím i největší evropský hladomor 19. století.
  • 36.000 - 26. srpna 1883 - Výbuchy tří sopek Rakatu, Dananu a Paerbuwatanu na indonéském ostrově Krakatoa a následné přílivové vlny zničily nejen Krakatoa, ale i pobřeží přilehlých ostrovů Jáva a Sumatra: zahynulo na 36.000 lidí, zcela zničeno bylo 165 měst a vesnic.
  • 30.000 - 8. května 1902 - Výbuch sopky Mount Pelée na ostrově Martinik zahubil na 30.000 osob a zcela zničil město St. Pierre.
  • 25.000 - 13. listopadu 1985 - Výbuch sopky Nevado del Ruíz v Kolumbii, zahynulo přes 25.000 osob. Vrstvy bahna strženého vodou z tajícího ledu a sněhu zavalily město Armero (22.000 obyvatel) a řadu vesnic, bez přístřeší zůstalo na 320.000 osob.
  • 25.000 - 24. srpna 79 - Vybuchla sopka Vesuv u Neapole, která zničila Pompeje, Herculaneum a Stabii. Zahynulo na 25.000 lidí.
  • 20.000 - 8. března 1669 - Výbuch sicilské sopky Etna; částečně zničil město Catania. Počet ztrát na lidských životech je odhadován na 20.000.
  • 15.000 - 21. května 1792 - Erupce sopky Unzen na japonském ostrově Kjúšú vyvolala zemětřesení a vlny cunami, které usmrtily až 15.000 lidí.
  • 10.000 - 8. června 1783 - Výbuch islandské sopky Laki (exploze pokračovaly až do února 1784), někdy považován svými dopady za nejtragičtější erupci sopky v historii. Celkem zahynulo na 10.000 lidí, jen na Islandu zahynula čtvrtina obyvatel, další desetitisíce v Evropě. Velká část severní polokoule zažila během následujících několika let znatelné ochlazení, což vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru na Islandu, ale také ve velké části Evropy.
  • 10.000 - 1586 - Výbuch sopky Kelut v Indonésii si vyžádal smrt asi 10.000 lidí.
  • 7000 - 24. října 1902 - Sopka Santa María v Guatemale připravila o život nejméně 7000 lidí.
Autoři: ,

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat