Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Inspirace pro Čapkův Krakatit? Mohutná erupce na ostrově Krakatoa

Magazín

  14:00
KRAKATOA - Indonésie je zemí bohatou na činné sopky, jejichž aktivní činnost v minulosti přispěla k rozvoji zemědělství, ale jejich občasné erupce měly mnohdy fatální následky na místní obyvatelstvo. Tím nejničivějším výbuchem v dějinách byla erupce sopky Tambora na indonéském ostrově Sumbawa v dubnu 1815, kdy přišlo o život 92.000 lidí. Druhou největší sopečnou katastrofou byl výbuch tří sopečných vrcholů Rakatu, Dananu a Paerbuwatanu na ostrově Krakatoa, který se odehrál před 130 lety, 26. srpna 1883. Zahynulo při něm 36.000 lidí.

Mohutná erupce na ostrově Krakatoa: inspirovala Čapka ke Krakatitu. foto: Wikimedia

Indonéský ostrov Krakatoa se v minulosti skládal ze tří vulkánů: jižní Rakatu, prostřední Dananu a severní Paerbuwatanu. První větší erupce byly na ostrově zaznamenány již v květnu 1883, ale po pár dnech utichly.

K další mohutné erupci došlo pak 24. srpna, kdy popel a sopečný prach dopadl až do vzdálenosti dvaceti kilometrů od výbuchu. To nejhorší však mělo teprve nastat. Čtyři po sobě následující mohutné výbuchy, které začaly 26. srpna a skončily o den později v ranních a dopoledních hodinách, vyvolaly čtyři silné vlny cunami, které dosahovaly až třicetimetrové výšky. Vulkán tehdy vymrštil do ovzduší 25.000 metrů krychlových kamení a popela a dvě třetiny ostrova Krakatoa zcela zmizely pod mořskou hladinou.

Dva a půl dne naprosté tmy

Následky mohutné exploze, která svojí silou údajně 26krát překonala sílu výbuchu vodíkové pumy, byly tragické. Zahynulo 36.000 lidí, 165 měst a vesnic bylo zcela zničeno a celá oblast se ponořila na dva a půl dne do naprosté tmy. Výbuchy bylo slyšet do vzdálenosti 3000 kilometrů, tedy například na pobřeží Austrálie.

Podle vědců v jejich důsledku pokleslo na několik dalších desetiletí zvyšování hladiny moří a exploze také způsobily "chladící efekt" na světové oceány, který přetrval až do 20. století.

Na několik let se také asi o 1,2 stupně Celsia snížila průměrná teplota na Zemi a v Evropě bylo možné v letech 1883 a 1884 spatřit zřetelně rudé západy Slunce. Údajně i proto je na slavném obrazu norského malíře Edvarda Muncha Křik z roku 1893 strašidelně rudé nebe, které Munch pozoroval, když si vyšel v zimě v Oslu na procházku s přáteli. Tragická událost inspirovala spisovatele Karla Čapka při psaní svého sci-fi románu Krakatit, který vyšel v roce 1924.

Dítě Krakatoy

Od roku 1927 se na místě původní sopky začal formovat nový vulkán nazvaný Anak Krakatoa (Dítě Krakatoy), který se v současnosti tyčí do výšky přes 200 metrů nad mořem. Přestože je aktivní a v minulosti se několikrát "probudil", ničivé síly své starší příbuzné zatím nedosáhl.

Jedna z největších přírodních katastrof v moderních dějinách byla také několikrát zpracována ve filmové podobě. V roce 1969 byl natočen americký dobrodružný film Krakatoa, na východ od Jávy a podle deníkových záznamů i rozhovorů s očitými svědky vzniklo televizní drama Poslední dny sopky Krakatoa (2006).

Největší erupce sopek v historii (řazeno podle počtu obětí):

  • 92.000 - 5. dubna 1815 - Výbuch sopky Tambora na indonéském ostrově Sumbawa zahubil na 92.000 osob, povrch ostrova byl zcela zničen. Vyvrženo bylo více než 100 krychlových kilometrů sopečného materiálu a exploze způsobila pokles teplot na Zemi, a tím i největší evropský hladomor 19. století.
  • 36.000 - 26. srpna 1883 - Výbuchy tří sopek Rakatu, Dananu a Paerbuwatanu na indonéském ostrově Krakatoa a následné přílivové vlny zničily nejen Krakatoa, ale i pobřeží přilehlých ostrovů Jáva a Sumatra: zahynulo na 36.000 lidí, zcela zničeno bylo 165 měst a vesnic.
  • 30.000 - 8. května 1902 - Výbuch sopky Mount Pelée na ostrově Martinik zahubil na 30.000 osob a zcela zničil město St. Pierre.
  • 25.000 - 13. listopadu 1985 - Výbuch sopky Nevado del Ruíz v Kolumbii, zahynulo přes 25.000 osob. Vrstvy bahna strženého vodou z tajícího ledu a sněhu zavalily město Armero (22.000 obyvatel) a řadu vesnic, bez přístřeší zůstalo na 320.000 osob.
  • 25.000 - 24. srpna 79 - Vybuchla sopka Vesuv u Neapole, která zničila Pompeje, Herculaneum a Stabii. Zahynulo na 25.000 lidí.
  • 20.000 - 8. března 1669 - Výbuch sicilské sopky Etna; částečně zničil město Catania. Počet ztrát na lidských životech je odhadován na 20.000.
  • 15.000 - 21. května 1792 - Erupce sopky Unzen na japonském ostrově Kjúšú vyvolala zemětřesení a vlny cunami, které usmrtily až 15.000 lidí.
  • 10.000 - 8. června 1783 - Výbuch islandské sopky Laki (exploze pokračovaly až do února 1784), někdy považován svými dopady za nejtragičtější erupci sopky v historii. Celkem zahynulo na 10.000 lidí, jen na Islandu zahynula čtvrtina obyvatel, další desetitisíce v Evropě. Velká část severní polokoule zažila během následujících několika let znatelné ochlazení, což vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru na Islandu, ale také ve velké části Evropy.
  • 10.000 - 1586 - Výbuch sopky Kelut v Indonésii si vyžádal smrt asi 10.000 lidí.
  • 7000 - 24. října 1902 - Sopka Santa María v Guatemale připravila o život nejméně 7000 lidí.
Autoři: ,