Indonéský ostrov Krakatoa se v minulosti skládal ze tří vulkánů: jižní Rakatu, prostřední Dananu a severní Paerbuwatanu. První větší erupce byly na ostrově zaznamenány již v květnu 1883, ale po pár dnech utichly.
K další mohutné erupci došlo pak 24. srpna, kdy popel a sopečný prach dopadl až do vzdálenosti dvaceti kilometrů od výbuchu. To nejhorší však mělo teprve nastat. Čtyři po sobě následující mohutné výbuchy, které začaly 26. srpna a skončily o den později v ranních a dopoledních hodinách, vyvolaly čtyři silné vlny cunami, které dosahovaly až třicetimetrové výšky. Vulkán tehdy vymrštil do ovzduší 25.000 metrů krychlových kamení a popela a dvě třetiny ostrova Krakatoa zcela zmizely pod mořskou hladinou.
Dva a půl dne naprosté tmy
Následky mohutné exploze, která svojí silou údajně 26krát překonala sílu výbuchu vodíkové pumy, byly tragické. Zahynulo 36.000 lidí, 165 měst a vesnic bylo zcela zničeno a celá oblast se ponořila na dva a půl dne do naprosté tmy. Výbuchy bylo slyšet do vzdálenosti 3000 kilometrů, tedy například na pobřeží Austrálie.
Podle vědců v jejich důsledku pokleslo na několik dalších desetiletí zvyšování hladiny moří a exploze také způsobily "chladící efekt" na světové oceány, který přetrval až do 20. století.
Na několik let se také asi o 1,2 stupně Celsia snížila průměrná teplota na Zemi a v Evropě bylo možné v letech 1883 a 1884 spatřit zřetelně rudé západy Slunce. Údajně i proto je na slavném obrazu norského malíře Edvarda Muncha Křik z roku 1893 strašidelně rudé nebe, které Munch pozoroval, když si vyšel v zimě v Oslu na procházku s přáteli. Tragická událost inspirovala spisovatele Karla Čapka při psaní svého sci-fi románu Krakatit, který vyšel v roce 1924.
Dítě Krakatoy
Od roku 1927 se na místě původní sopky začal formovat nový vulkán nazvaný Anak Krakatoa (Dítě Krakatoy), který se v současnosti tyčí do výšky přes 200 metrů nad mořem. Přestože je aktivní a v minulosti se několikrát "probudil", ničivé síly své starší příbuzné zatím nedosáhl.
Jedna z největších přírodních katastrof v moderních dějinách byla také několikrát zpracována ve filmové podobě. V roce 1969 byl natočen americký dobrodružný film Krakatoa, na východ od Jávy a podle deníkových záznamů i rozhovorů s očitými svědky vzniklo televizní drama Poslední dny sopky Krakatoa (2006).
Největší erupce sopek v historii (řazeno podle počtu obětí):
|
