Vzpomínání se ponese v duchu francouzsk-oněmeckého usmíření. Ve verdunské bitvě, která trvala téměř rok a skončila vítězstvím Francouzů, padlo, bylo zraněno nebo zmizelo asi 700 tisíc lidí.
V zemi galského kohouta se traduje, že vzhledem k taktice velitele francouzských sil maršála Pétaina, který na bojišti rychle obměňoval různé jednotky, není ve Francii obec, jež by u Verdunu neměla své padlé. Na bitvu se proto pohlíží jako na jeden ze symbolů vlasteneckého boje na obranu země.
U Verdunu se střetla vojska německého generála Ericha von Falkenhayna a francouzského maršála Philippa Henriho Pétaina. Falkenhayn věřil, že cesta k vítězství celé války vede právě přes porážku Francie. Jeho plán mu schválil samotný císař, a tak se generál obrátil k Verdunu - městu, o kterém věděl, že je budou Francouzi hájit za každou cenu.
Verdun byl totiž za prusko-francouzské války v letech 1870 - 71 poslední pevností, která padla do německých rukou. Falkenhayn doufal, že po dalším dobytí Verdunu se celá Francie morálně zhroutí.
Verdun ležel v opevněné oblasti, která v tehdejší Evropě neměla obdoby. Tvořil ji dvojitý pás pevností obtáčející město. Ve čtyři hodiny ráno 21. února 1916 vybuchl vedle verdunské katedrály první německý granát a o tři hodiny později začala dělostřelecká palba. Už odpoledne si Němci byli jisti vítězstvím, pak ale odpověděli Francouzi kulometnou palbou.
Bitva nakonec trvala deset měsíců. Ztráty na obou stranách byly přibližně stejné, ale Francouzi své město uhájili. Maršál Pétain získal u Verdunu výbornou pověst, kterou za 2. světové války ztratil kvůli kolaboraci s nacisty.
Paříž uctí i muslimy a židy
Zástupci státu včera položili věnce v kostnici v Douaumontu, kde jsou uchovány pozůstatky 138 tisíc francouzských a německých vojáků. Vzpomínkové akce potrvají až do podzimu.
Jedním z jejich vrcholů má být slavnostní odhalení památníku muslimských obětí první světové války, které se odehraje v červnu za přítomnosti francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka. Chirac také vzdá poctu dosud opomíjeným židovským a africkým obětem bojů.
Připravuje se také koncert skladeb Ludwiga van Beethovena v Paříži, který bude řídit německý dirigent Christoph Eschenbach. Na programu je i série divadelních představení na motivy knihy Henriho Barbusse Oheň, jejímž tématem je první světová válka.
K výročí byla ve Francii vydána řada publikací. Některé z nich shromažďují vzpomínky účastníků bitvy a dávají prostor i pocitům Alsasanů, kteří v roce 1916 bojovali na německé straně, protože Alsasko tehdy patřilo Německu.
