Akci, která trvá celý víkend, pořádá Francouzská rada muslimského vyznání (CFCM) k prvnímu výročí lednových krvavých útoků džihádistů v Paříži. CFCM nezastřešuje všechny muslimské organizace ve Francii, ale považuje se za nejvýznamnější celonárodní reprezentativní islámskou organizaci.
Atentáty 7. a 8. ledna 2015 v redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo a v židovském obchodě si vyžádaly celkem 17 mrtvých. Přihlásila se k nim radikální skupina Islámský stát (IS). Poté se 11. ledna sešly v centru Paříže statisíce lidí, aby daly najevo národní soudržnost a odsuzovaly spojování vraždících islamistů s ostatními muslimy ve Francii.
Krví potřísněný Bůh jako vrah. Rok po útoku vyšlo zvláštní číslo Charlie Hebdo |
„Lidé se nás ptali na to, co bychom na výročí mohli udělat, abychom posílili svornost a národní soudržnost,“ řekl agentuře AFP šéf CFCM Anouar Kbibech. „Místo abychom zpozdile připomínali tyto tragédie, zdálo se nám užitečnější a důležitější oslavit ‚duch 11. ledna‘, tedy obří občanské manifestace, které následovaly po atentátech. Cílem je vytvořit prostor pro výměnu názorů mezi věřícími a našimi spoluobčany,“ vysvětlil smysl výzvy k otevření mešit.
Výzva přichází měsíc a půl po dalších atentátech v Paříži, při nichž skupina džihádistů 13. listopadu povraždila na různých místech metropole 130 lidí a dalších 350 osob zranila. I k tomuto útoku se přihlásil IS. Výzva CFCM zazněla také krátce po potyčkách mezi muslimy a dalšími obyvateli v posledních dvou dnech v korsickém městě Ajaccio. Protimuslimské projevy se vystupňovaly i jinde ve Francii.
V rámci výjimečného stavu, vyhlášeného po pařížských atentátech, policie prohledala dvacítku muslimských svatyň a přinejmenším tři uzavřela.
Ale „stigma“ je podle Kbibecha nutné překonat, a to „gestem otevření“, aby nedošlo ke „stigmatizaci“ muslimů. „Čaj bratrství“ může mít různou podobu: od podávání čaje a cukroví, přes návštěvy mešit s výkladem, debaty, semináře či pozvání k modlitbám.
Akce se netýká úplně všech 2500 mešit a muslimských svatyň ve Francii, ale zapojila se do ní většina z těch nejdůležitějších, jakož i malá svatyně v Ajacciu, znesvěcená o vánočních svátcích protimuslimskou demonstrací. Naproti tomu se nezapojila mešita imáma z Brestu, pokládaného za „tmářského kazatele“.
