Svá středoškolská léta i studium zakončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě. Studoval pak ve Filosofickém ústavu v Olomouci. Následně v roce 1843 Mendel vstoupil do augustiniánského řádu v klášteře na Starém Brně a přijal řeholní jméno Gregor. Později se stal opatem kláštera.
Slavným se Mendel stal díky svým hybridizačním pokusům na rostlinách, pomocí nichž popsal základní principy dědičnosti. Známé jsou zejména jeho pokusy s hrachem. Jako opat augustiniánského kláštera v areálu opatství založil v roce 1878 meteorologickou stanici. Zde kromě teploty a tlaku vzduchu měřil i srážky a extrémní teploty na pokusné ploše. Jako první například vědecky popsal tornádo.
Šťastný smolař Gregor Johann Mendel. Znovuobjevení svých zákonů se už nedožil |
Málo se ví, že Mendel byl také včelař. Včelařit se naučil od svého otce zahradníka a včelaře. Včelařil na školním včelíně v Hynčicích, kam chodil do jednotřídky. Včelaření bylo jeho celoživotní velkou láskou. V opatství, kam Mendel v roce 1843 přišel, našel pro včelaření ideální podmínky. V roce 1871 si nechal dle vlastních návrhů postavit v zahradě opatství včelín. V období nejaktivnější včelařské činnosti zde měl na 50 včelstev. Stavba včelína se zachovala dodnes a je kulturní památkou.
Mendel pracoval rovněž na zjednodušení včelího úlu a zlepšení manipulace uvnitř. Zkonstruoval vlastní nástavkový úl s odnímatelným dnem. Stal se uznávaným včelařským odborníkem a chovatelem. Jeho hlavním zájmem bylo uplatňování poznatků z oblasti genetiky i ve světě včel. Všiml si jejich velké užitečnosti i jejich významné role v zemědělství. Experimentoval se včelami různých druhů. Pokoušel se o kontrolované oplozování včelích matek, ale jeho pokusy úspěšné nebyly. Tehdy se ještě nevědělo, že včelí matka se páří ve značné výšce a s více trubci.
Přínosná byla i jeho činnost spolková. F. X. Živanský, velká osobnost včelařství, jej v roce 1868 uvedl do tehdejšího Spolku včelařů moravských, ve kterém pak Mendel aktivně pracoval a také bohatě přispíval na jeho provoz až do roku 1878.
Mendel patřil po odborné stránce mezi přední včelařské výzkumníky své doby. Přispíval svými články do časopisu Včela brněnská. Aktivně včelařil až do roku 1878. Tehdy byl již deset let opatem a neměl na své záliby a výzkum tolik času. Zemřel v roce 1884 a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně v hrobce augustiniánů. Uznání se však dočkal až o několik let později, přesněji v roce 1900, kdy byly jeho objevy potvrzeny a G. J. Mendel byl nazván „otcem genetiky“.
Mendel, víra a věda. Stále zápasí bůh a „vědecký světový názor“ |
Vyvrcholením oslav výročí 200 let od narození G. J. Mendela je Mezinárodní genetická konference, kterou pořádá Mendelova univerzita v Brně od 20. do 23. července 2022. Význam G. J. Mendela výstižně charakterizoval rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš slovy: „Osobnost G. J. Mendela významně přesahuje rámec našeho prostředí a jeho odborné zaměření nelze jednoduše zařadit do nějaké kategorie. Z pohledu dnešní optiky byl představitelem multidisciplinarity se schopností aplikace poznatků a modelování. Pro mne osobně je symbolem pracovitosti a pokory, schopnosti prezentovat a obhajovat své myšlenky a závěry. Ale i schopnosti dívat se na vlastní teorie a výsledky tak trochu ‚z venku‘, s nadhledem“.
Pod těmito slovy se podepisujeme i my včelaři.