Čtvrtek 3. prosince 2020svátek má Svatoslav 0 °C sněžení Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Halloweenské oslavy doprovodí netradiční podívaná. Sobotní noční oblohu rozzáří výjimečný modrý Měsíc

Modrý měsíc. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Modrý měsíc. | foto: Wikimedia Commons

Praha Halloweenské oslavy budou mít letos významný světelný doprovod. Právě 31. října oblohu rozzáří výjimečný modrý Měsíc. Proč nás noční nebeské divadlo tak fascinuje? Ovlivňují nás nějak fáze Měsíce a jak úplněk působí na zvířata?

Americký film z osmdesátých let Pod vlivem úplňku asi většina z nás zná – pohledná žena ve středním věku v podání zpěvačky Cher, která má spořádanou známost se svým vrstevníkem, se nečekaně zamiluje do jeho výrazně mladšího nevycválaného bratra, představovaného Nicholasem Cagem. Nedá se nic dělat, může za to Měsíc! Je to ale opravdu tak, že nás Měsíc a jeho různé fáze nějak ovlivňují?

Modré divadlo

Letos se na úplném konci října dočkáme jednoho velice nezvyklého úkazu: přichází takzvaný „blue moon“, po česku „modrý úplněk“ či „modrý Měsíc“. Každý kalendářní měsíc obvykle zažijeme jeden úplněk. Někdy se ale výjimečně stane, že se do jednoho měsíce vejdou úplňky dva – a tak je tomu právě tentokrát. A ten druhý je pak nazýván modrým Měsícem. Proč? Nikoli kvůli modré barvě, ale zřejmě proto, že v angličtině je výraz „once in a blue moon“, tedy jednou v modrém měsíci, vnímán jako výraz pro něco zvláštního, co se stane jednou za čas, nebo možná nikdy. Modrých úplňků se v tomto století dočkáme jen asi čtyřicetkrát, z toho jednou právě v tomto měsíci. Nadcházející jev je ale výjimečný ještě něčím – bude ho možné podle deníku Daily Mail pozorovat napříč časovými pásmy po celém světě, což je vůbec poprvé od roku 1944. Otázkou ale zůstává, proč nás Měsíc a jeho představení na obloze vlastně tolik fascinuje.

Nejprve něco z astronomie. O tom, že Měsíc je jedinou oběžnicí naší planety, dobře víme. Vybavíme si také, že ve skutečnosti sám nesvítí, ale odráží světlo Slunce. Rozlišujeme celkem osm fází Měsíce, podle toho, jak je naší Zemí zastíněn: nov, dorůstající srpek, první čtvrt, dorůstající Měsíc, úplněk, couvající Měsíc, poslední čtvrt a ubývající srpek. Měsíc v novu se nachází mezi Zemí a Sluncem a jeho osvětlená polokoule míří směrem od naší planety. Oproti tomu v úplňku je v opozici se Sluncem, stojí mu tedy přímo „naproti“. Takzvaný „superúplněk“ či „Superměsíc“ je popisem jevu, kdy je na své dráze právě nejblíže k naší planetě, a jeví se tedy větším – dochází k tomu zhruba jednou za čtrnáct měsíců.

Jsou tu i další pozoruhodné skutečnosti: náš nebeský průvodce má sice objem činící jen dvě procenta zeměkoule, ale přesto patří ve Sluneční soustavě k těm největším měsícům. Je na pátém místě, v poměru k velikosti ke své mateřské planetě dokonce spolehlivě vede. Jeho sepětí s naší planetou je tedy mimořádné, i když se nám stále pomalu, ale jistě vzdaluje.

Zasmušilá luna

„Ouplné luny krásná tvář / tak bledě jasná, jasně bledá, jak milence milenka hledá / ve růžovou vzplanula zář/ na vodách obrazy své zřela a sama k sobě láskou mřela.“ Jistě poznáváte Karla Hynka Máchu a jeho Máj, jehož důležité události se odehrávají právě v době úplňku.

Pro básníky byl Měsíc odjakživa oblíbeným tématem, pro své jemné světlo vystupující ze tmy se hodil k romantickým duším mnohem více než rozjásané Slunce. Mezi obrozenci velmi oblíbený výraz „luna“ není ovšem žádným jejich novotvarem, pochází od římské bohyně Měsíce Luny (obdoby řecké Seléné), která podle starověkých představ přejížděla ve svém kočáře noční oblohou. Vyprávělo se také o tom, že milovala mladého pastýře jménem Endymión, který byl ale odsouzen bohy k tvrdému spánku, proto ho nikdy svými slabými paprsky nedokázala probudit.

Romantické představy o bledé kulaté luně ale měly i svou druhou tvář. Za úplňku se měly dít všelijaké divné věci. Například vlkodlaci, tedy lidé beroucí na sebe – následkem prokletí či kousnutí – podobu vlků, se podle některých pověstí proměňovali v nebezpečné šelmy právě v nocích za úplňku, nebo se jednalo o osoby postižené tím, že byly právě za nocí s kulatým Měsícem narozené. A ještě jednou angličtina: tady je slovo „lunatic“, jehož zdroj u luny je nepochybný, přímo výrazem pro šíleného, bláznivého člověka.

Jak vidíme, představa o vlivu Měsíce, zejména úplňku, je velmi stará, má mnoho podob, které sahají od vlastně nevinného milostného zhloupnutí za měsíčku po opravdová nebezpečí.

Pravda, nebo pověry?

Jak je tomu ale s oním vlivem úplňku doopravdy? Při prohlížení článků o životním stylu na něj budete narážet stále: úplněk na vás samozřejmě výrazně působí, má na vás dopad ve velkém množství oblastí. Hovoří se o spoustě věcí: za úplňku lidé hůře spí, bývají také citlivější a zranitelnější, stejně jako nepozornější, proto se prý v této době stává více neštěstí, ať už dopravních nehod, nebo hospodských rvaček s těžkými následky. Slovo „náměsíčný“ mluví samo za sebe. Povídá se také o tom, že za úplňku tělo pomaleji zpracovává energii z jídla, proto se v tomto období snáz hubne nebo si naopak můžete dát více jídla. Na druhou stranu se zase snáze zraníte a více krvácíte… A další a další.

Jako argument se často používá známá informace ze školy, že je to právě Měsíc, který je zodpovědný za přílivy a odlivy moře. Proč by tedy neměl mít dopad i na naši psychiku? Vždyť i lidské tělo tvoří z 50–60 % voda (údaje jsou ale individuální, hodně záleží na pohlaví i na celkové konstituci).

Síla bylin

Leccos vypozorovali psychiatři či psychologové. „V naší ambulantní praxi se setkáváme relativně dost často s vlivem fyzikálních prvků na prožitek zdraví a osobní kondice,“ říká známý psychiatr Jan Cimický. „Víme, že psychiku významně ovlivňuje světlo a že existují i ,světelné‘ deprese při jeho nedostatku. Zcela nepochybný je vliv prudkého střídání atmosférického tlaku na únavu a stejně tak prudké střídání teploty, kdy má organismus problém udržet vnitřní harmonii.“ A pokud jde přímo o úplněk? „Citlivější pacienti si stěžují na poruchu spánku, podrážděnost a vnitřní napětí. V přírodě se jako regenerující uvádí fáze narůstání Měsíce. A v pohádkách baby kořenářky radily sbírat bylinky právě za úplňku. Nevím však, zda o tom existuje nějaká seriózní studie,“ uzavírá. Těžko říci, zda kvítí sbírané za úplňku má větší ozdravnou sílu, spíše asi ne, nicméně poruchy spánku, jeho slabší kvalita a kratší trvání spojené se zakulaceným Měsícem patří k záležitostem, které byly podpořeny i výzkumem.

Před sedmi lety zveřejnili švýcarští vědci v časopise Current biology výsledky zajímavého experimentu. Sledovali po delší dobu, jak se mění kvalita spánku třiceti dobrovolníků. Kontrolovali činnost jejich mozku, pohyby očí, které spánek provázejí, stejně jako hormonální sekreci – a došli k závěru, že podoba spánku se opravdu proměňuje v závislosti na měsíčních cyklech. Za úplňku lidem trvalo v průměru o pět minut déle usnout a jejich spánek nakonec trval o dvacet minut kratší dobu. Spali tedy nejen méně, ale i hůře – ve fázi hlubokého spánku se jejich mozková činnost snížila o třicet procent.

Jako jedno z vysvětlení se nabízí skutečnost, že výrazné světlo úplňku snižuje u lidí hladinu známého „spacího hormonu“ melatoninu, který je vázán na střídání světla a tmy a nejvíce se produkuje právě za tmy. Pokud vám Měsíc intenzivně posílá paprsky do ložnice, pak se ho samozřejmě vyrobí méně a spánek je horší.

Jiný známý psychiatr Karel Nešpor k tomu říká jednoduše: „Pro spánek je nejlepší naprostá tma. Jestliže nemáte doma dobře zatemněná okna, může úplněk trochu rušit.“ Znamená to tedy, že Měsíc ruší stejně jako nějaké jiné světlo? „Předem se omlouvám za následující odpověď básníkům mezi váženými čtenáři: Když je něco víc vidět, tak si toho člověk spíš všimne,“ konstatuje. Hned ale dodává jedno poučení, které si můžeme z úplňku vzít. „Podle východní tradice je úplněk den, kdy by se měl člověk věnovat duchovním věcem. Podle bible by to mělo být vždy v neděli, ale i jednou za měsíc je lepší než nic!“ Otázkou zůstává, proč se za úplňku spí hůře i lidem, kteří ložnice vybavili zcela zatemňujícími závěsy.

Symbol ženské duše

Nejasné vysvětlení je i pro zmiňované množství násilí či vícero dopravních nehod. Průzkumů na toto téma byla a je provedena řada, ale zatím tuto souvislost nijak zvlášť nepotvrzují. Někde se poukazuje na zvýšený počet motocyklových neštěstí, připomíná se ale zároveň, že může jít jednoduše o to, že výrazné měsíční světlo motorkářům zkresluje výhled na silnici. Nikdo však nedokáže vysvětlit data pojišťovny Allianz: podle jejích zjištění z roku 2018 den před úplňkem nastává více pojistných událostí než v jiné dny, přibývá nehod, úrazů i poškozených věcí, a to až o 15 %.

„Úplněk má i svou subtilnější symboliku – v archaickém chápání světa je měsíc považován za symbol ženské části duše, tedy řečí analytické psychologie poukazuje na symboliku pravé (iracionální) hemisféry a nevědomí. Souvisí to také se vztahem délky menstruačního a měsíčního cyklu, jejich shodnost je pro nás dodnes záhadou,“ říká Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

A jak je tomu u zvířat?

Stejně jako na lidi by měl mít Měsíc velký vliv i na chování zvířat. Opravdu vlci na Měsíc vyjí, anebo ne? „Co se týče vlivu měsíčních fází na fyziologii a chování suchozemských zvířat, vědecky ověřených poznatků není mnoho a zjištěné korelace jsou často slabé,“ uvádí Pavel Hulva, velký odborník na vlky. „Nejnápadnějším projevem měsíčních fází jsou změny množství světla během noci,“ připomíná opět. „Asi nejvýraznější je tento vliv na vztahy dravců a kořisti – je logické, že větší množství měsíčního světla bude pro kořist, například hlodavce, nevýhodou, protože jí bude znemožňovat ukrývat se pod rouškou tmy. Bude se mu proto vyhýbat, zatímco predátorům bude světlo usnadňovat lov.“ Tuto hypotézu potvrzují zkušenosti zoologů z terénu i vědecké práce z různých oblastí světa. „Z těchto důvodů s úplňkem souvisí i lykantropie, tedy vlkodlactví, jež může navazovat na mystickou participaci se zvířaty a praktiky našich předků, kteří se před lovem nebo válkou symbolicky ztotožňovali se šelmami, které považovali za své duchovní učitele.“

Zmiňuje také výzkum, jenž ukazuje na větší agresivitu zvířat v době, kdy je měsíc nejlépe vidět. „Zostřené ,závody ve zbrojení‘mezi dravci a kořistí za úplňku by mohla podporovat i studie, která zjistila větší množství pacientů pokousaných zvířaty, zejména psy, během úplňků, publikovaná ve velmi prestižním vědeckém časopise British Medical Journal. Další obdobná studie ovšem tuto teorii nepotvrdila,“ připomíná Pavel Hulva. A vytí na Měsíc? Nezdá se, že by vlci či divocí psi přímo nějak reagovali na měsíční kotouč, spíš to bude tím, že za světlých nocí je lidé častěji vídali a více si jich všímali.

TEST televizorů: Nevyznáte se v široké nabídce? Pomůže vám náš velký přehled

Moderní televizory jsou naplněné aplikacemi a funkcemi, mohou být i zajímavým... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Od 3 190 do 62 990 korun. Všechny zobrazovací technologie, všechny televizní operační systémy a jedenáct vybraných...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

S otužováním začali letos Špačkovi. Oblíbili si Konventský rybník, kde si mohou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Manažer postavil srub uprostřed chráněné oblasti. Tvrdí, že to je posed

Stavba, jež načerno vyrostla v CHKO Lužické hory. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nejprve tvrdil lidem, že je to seník. Když se o jeho stavbu začaly zajímat úřady, prezentoval ji jako posed. Ve...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!