130 let
Studentky newyorské dívčí školy.

Studentky newyorské dívčí školy. | foto: Archiv Paul Lukas

Hygiena je OK, stojí v záznamech o studentkách z počátku 20. století

Magazín
  •   17:00
Americký novinář Paul Lukas zveřejnil dávno zapomenuté příběhy studentek dívčí školy Manhattan Trade School z počátku 20. století. Když byl Lukas v roce 1996 na rozlučkovém večírku svého kamaráda, zaujala ho v archivu této newyorské školy řada spisů a papírových krabic, označených nápisem „Vyhodit“. Když je otevřel, rozprostřel se před ním svět, v jakém žily studentky školy v letech 1910 – 1930.

Lukas našel záznamy, které si vedl pedagogický sbor o jednotlivých studentkách. V zaprášených krabicích byly nejen portrétní fotografie studentek, ale také jejich osobní hodnocení a informace o jejich prospěchu, pečlivě rozepsané na tzv. osobních kartách. Poznámky jsou plné nejrůznějších subjektivních postřehů, jako např. "Názory nemá špatné, ale je pomalá a stále myšlenkami mimo".

Černé tečky černých studentek
Kromě toho v zápisech najdeme také informace o etnickém původu dívek. Lukas zjistil, že právě tyto nalezené dokumenty jsou dokonalým důkazem toho, jak na školách fungovalo hodnocení bělošských a černošských dívek. "Ze záznamů je dobře vidět, jaké byly postoje tehdejších učitelů vůči afroamerickým dívkám. Všechny karty těchto studentek byly označeny černou tečkou. A samozřejmě nešlo jen o pouhé označení na papíře, učitelé je posuzovali jinak než bělošské studentky," říká novinář v rozhovoru pro deník The New York Times. Dohromady Paul Lukas zkompletoval 336 osobních složek. Poté, co měl všechny materiály pohromadě, rozhodl se, že vyhledá rodiny dívek z počátku století a zjistí, jaké byly jejich životy poté, co dokončily školu.

Papírové krabice skrývaly nejen studijní karty studentek opatřené fotografiemi, ale také osobní hodnocení, pečlivě sepisované pedagogy. Karty afroamerických dívek jsou označeny černou tečkou.

Jednou z prvních, komu své objevy ukázal, byla šedesátiletá Doretta Repetti-LaPorta, dcera jedné z bývalých studentek. "Jako bych se najednou mohla dotknout něčeho z doby, kdy byla moje matka mladá," řekla Repetti-LaPorta, když viděla dokumenty, které dlouho ležely zapomenuty ve školním archivu. Dalším z příběhů, které Lukas vypátral, byl osud Mary Meyerové, která skončila školu v roce 1922. Učitelé vkládali do Mary velké naděje, v jejích záznamech čteme: "Dobře pracuje, má výborné názory a její osobní hygiena je OK."

A Mary byla opravdu úspěšná, založila ve Vermontu firmu na plyšová zvířátka. Firma prosperuje dodnes. Její zakladatelka, která zemřela v roce 1999, celý život vzpomínala na léta strávená ve škole a vždy si vybírala své spolupracovníky podle toho, co ji ve škole naučili: jen nadšené a energické.

Nakonec se Lukas rozhodl, že zjistí víc o historii samotné školy, která byla založena v roce 1902. Byla to jediná odborná škola v New Yorku, kde mohly studovat dívky. Škola učila studentky nejen praktické dovednosti pro domácnost, ale také základy obchodování. Další předměty byly angličtina, matematika a hygiena. Nyní je v bývalé dívčí škole, na 127. východní 22. ulici a Lexington Avenue, také velmi progresivní střední škola, School of Future (Škola budoucnosti). Jejím hlavním posláním je podporovat studenty k individuálnímu rozvoji, výuka proto probíhá v malých skupinách.

Po mnoha letech pátrání se Lukas chystá vydat knihu životních příběhů, které objevil v obyčejných krabicích. Zatím však marně hledá vydavatele.

Autor: Judita Matyášová