Jde o fenomén, který po celém světě šíří nespavost mezi lidmi žijícími ve stresu během pandemie covidu-19. V Británii v srpnu loňského roku zjistila studie Southamptonské univerzity, že počet lidí trpících nespavostí stoupl z každého šestého na každého čtvrtého, přičemž větší problémy se spánkem mají matky, pracovníci v první linii boje proti covidu či komunity etnických menšin.
V Číně stoupla během vrcholu koronavirové uzávěry nespavost ze 14,6 procenta na 20 procent. Alarmující výskyt nespavosti byl zaznamenán v Itálii, zatímco v Řecku uvedlo v květnové studii téměř 40 procent dotázaných, že nemohou spát. Vyhledávání slova „nespavost“ na googlu dosáhlo v roce 2020 bezprecedentního počtu.
Jednoduše řečeno větší počet z nás nyní trpí nespavostí. Se vstupem pandemie do druhého roku otřásly měsíce společenského odstupu naší denní rutinou, přetrhaly pracovní pouta a vnesly do našeho života neustálou nejistotu - což má katastrofální následky pro spánek. Kvůli jeho nedostatku může trpět naše zdraví a produktivita.
Covid zmrazil léčbu nespavosti. Bez ní ale pacientům hrozí infarkt, deprese či demence |
S nespavostí, ať už způsobenou pandemií nebo ne, je těžké žít. Neustálý problém s usínáním, anebo spánek špatné kvality, může vést k dlouhodobým zdravotním problémům včetně obezity, úzkosti, deprese, kardiovaskulárních chorob a diabetu.
Nedostatečný spánek, který mnoho odborníků klasifikuje jako méně než sedm hodin za noc, také ovlivňuje práci. Mnoho studií prokázalo, že nedostatek spánku zvyšuje riziko chyby, narušuje koncentraci, zvyšuje reakční dobu a ovlivňuje náladu.
Při nespavosti je ve hře řada faktorů. Covid narušil naši denní rutinu a běžné prostředí, takže je těžké udržet neporušený rytmus bdění a spánku, říká Steven Altchuler, psychiatr a neurolog kliniky Mayo, který se specializuje na spánkovou medicínu. Naše dny obvykle běží podle programu diktovaného ranním budíčkem, cestou do práce, přestávkami a dobou spánku. „Ztratili jsme mnoho vnějších signálů. Práce z domova narušuje naše vnitřní hodiny,“ dodal.
„Mozek má naučená spojení: při práci jsme vždy na pracovišti a doma odpočíváme. Teď jsme ale doma pořád,“ uvedla Angela Drakeová, profesorka klinického zdraví Kalifornské univerzity, která léčí pacienty se spánkovými poruchami. Poukázala také na skutečnost, že když pracujeme z domova, můžeme mít méně pohybu a cvičení a potenciálně jsme také méně vystaveni přirozenému světlu - pohyb a denní světlo přitom přispívají k lepšímu spánku.
Je tu také problém s pracovním výkonem. Nezaměstnanost v mnoha zemích dosahuje nejvyšší úrovně za poslední roky, a proto není překvapení, že ti, kdo jsou zaměstnaní, pracují co nejusilovněji, aby si práci udrželi. Problém je, že práce z domova může rozostřit hranice, které bývaly pevně dané, a mnoho lidí pracuje déle nebo v nepravidelných časech. Pro mnoho lidí je nyní pravidlo „nechat práci v práci“ naprosto nemožné a odpoutat se od seznamu povinností a stresu pracovního dne je těžší než kdy jindy.
Jak se proti tomu bránit? Odborníci uvádějí, že je důležité vyhledat pomoc, když problémy se spánkem přetrvávají. Pokud se tyto potíže nepodchytí v počátcích, hrozí riziko, že se z problému se spánkem stane spánková porucha, tedy nespavost, a na tu neexistuje žádná rychlá pomoc, varují.
Nedívejte se na zprávy před spaním
Nejběžnější léčbou spánkových problémů je kognitivní behaviorální terapie, která staví na zlepšování „spánkové hygieny“ - ta zahrnuje například žádné kouření nebo alkohol před ulehnutím do postele. Další součástí je vycvičit mozek, aby si spojoval lůžko jen se spánkem - tedy žádná práce v posteli.
„Jedním z mých důležitých pravidel je nepracovat s laptopem v posteli,“ řekla Drakeová. „Nesejde na tom, jak je to pohodlné. Mozek si nakonec spojí postel s prací,“ dodala.
Dobré je také omezit sledování zpráv před spaním, abyste se vyhnuli úzkosti, která vám brání usnout, a nepoužívat mobilní telefon - tedy další věc spojovanou s prací - jako budík. Praktickým trikem také je otočit hodiny na nočním stolku číslicemi od sebe, aby vás nestresovaly, zatímco se snažíte usnout.
