Co to znamená? Podle statistických údajů se muži většinou za obětí honí, přesněji řečeno ji loví. Jde o případy sledování oběti až domů, stalking a následný útok. Zatímco muži se projevují jako lovci, sériové vražedkyně k přihlédnutí k minulosti ,,sbírají“ a shromažďují, jsou pečlivější a útočí více účelově.
RECENZE: Temný případ. Hloubavá detektivka funguje skvěle i potřetí |
Tým psychologů vedený Marissou Harrisonovou pracoval celkem s 55 ženskými a 55 mužskými sériovýmu vrahy, kteří své činy páchali v období mezi lety 1856 a 2009.
,,Historicky jsou muži lovci a ženy sběračky, zajímalo mě, jestli se tato postavení nemohou promítnout také do způsobu, jak si vybírají své oběti, přesněji řečeno, jak je zabíjí.“ Výsledky v podstatě potvrdily hypotézu, když se ukázalo, že svou oběť z uvedených 55ti žen sledovaly jen dvě ženy, zatímco tuto metodu zvolily až dvě třetiny mužských sériových vrahů.
Zvláštností je, že muži se většinou zaměřovali na poměrně velké pole své působnosti, ,,to také souvisí s tzv. geografickým rozptylem přirozeným pro lov“, říká autorka studie. V kontrastu s muži vraždily ženy spíše lidi, které již znaly, v některých případech šlo i o příbuzné.
Masová vražda internetu: útok na Novém Zélandu byl naplánován pro sociální sítě |
Jak ale souvisí ženský styl vraždění se sběračstvím? Výzkumníci narážejí na ženskou potřebu něco sbírat a uchovávat, ženy si totiž lépe uvědomují svůj profit, v letech pro výzkum se často jednalo například o ten finanční. Zatímco se vražedné ,,sběračky“ zaměřují hlavně na důsledek, muž je více orientován na okamžité blaho, a proto tíhne dokonce desetkrát více k sexuálnímu útoku, který je často následován právě vraždou.
Teorie lovci-sběračky
Závěrečné materiály opravdu potvrdily teorii, že i dnes jsou někteří jedinci podvoleni svým ancestrálním pudům. Muži jsou lovci, soustředí se na stopování, mají větší prostor působnosti a na oběť čekají. Ženy se pohybují ve známých kruzích, jsou pečlivější a své činy motivují k vlastnímu profitu.
Harrisonová přesto uvádí, že nejde o přesnou determinaci všech jedinců, ale tento poznatek by měl ideálně sloužit k rozklíčovávání a předvídání u sériových vrahů. ,,Policie by tak podle přibližné psychologie vraha mohla lépe předpovídat další kroky a udělat si představu o jeho psychologickém profilu.“ sdělila Harrisonová.
