Jak je to možné? Končící předseda Evropské komise Jean Claude Juncker ponechal státům volnost v tom, jaký čas si po skončení střídání ponechají. Poláci, ale především Němci už se (zatím neoficiálně) vyslovili pro letní čas. Naopak Slováci a Rakušané by si rádi ponechali zimní, dle řady odborníků pro lidský organismus přirozený.
Česko čeká časotřesení
Česká vláda dumá, jak se s tím vyrovnat. Aktuální materiál z dílny ministerstva dopravy přináší šalamounské řešení. Kraje, které sousedí s Polskem a Německem, si podle jejich vzoru nastaví letní čas. Centrální regiony a sousedící se Slovenskem a Rakouskem, se budou řídit časem zimním. LN mají zmíněný ministerský materiál k dispozici. „Polsko a Německo jsou velké země a důležití obchodní partneři. Proto se jim logicky přizpůsobíme. Klíčovým problémem je harmonizace dopravy. Proto se mimochodem jižní Čechy přizpůsobí Rakousku, neboť právě tam míří hlavní jihočeské tepny, nikoli do Německa,“ vysvětluje Karel Hodinář, ředitel sekce harmonizace časových pásem na ministerstvu dopravy.
Nový boj o menšiny? Zrovnoprávněte voyeury, exhibicionisty, pyromany a nekrofily, žádají aktivisté |
Jeho úřad vznikl narychlo až v posledních týdnech, jak se blížilo hlasování europoslanců, kteří minulý týden poslali střídání času definitivně do záhrobí. Hodinář se svým týmem pak v reakci na to připravil zmíněný návrh. Zatím není jasné, jestli bude časová revoluce skutečně platit. Rozhodnout by se mělo do 1. dubna příštího roku. Je zřejmé, že se o převratný nápad strhne mezi politiky krvavá bitva. A veřejnost?
„Až zjistí, jakou paseku změna nadělá v jízdních řádech státních drah nebo v poštovních službách, očekávám masivní demonstrace,“ předpovídá Adolf Meyrink z organizace Časostop, která bojuje proti jakýmkoli změnám času.
Dosavadní praxe střídání zimního a letního času má své kritiky. Vůbec nejumanutějším bojovníkem proti pravidelnému přetáčení hodin byl Stanislav Pecka. Pekař z Chrudimska posílal stovky dopisů světovým institucím, jeho nezaměnitelný rukopis díky tomu poznali prezidenti i premiéři. Pecka před deseti lety zemřel, nedočkal se tak okamžiku, kdy mu vrcholní představitelé Evropské unie dali za pravdu.
Kolikrát se ještě posune malá ručička? Odpovědi na 7 nejožehavějších otázek ke konci střídání času |
Má však následovníky. Organizace Časostop je dokonce ještě radikálnější, než býval on. Předně požaduje, aby střídání času skončilo okamžitě a ne až po roce 2021. „Naše studie dokazují, že jakákoli – a to zdůrazňuji – změna času je škodlivá. Již jen fakt, že se každou hodinu posune malá ručička o jednu číslici, způsobuje nevratné změny na psychice. Obzvláště je to patrné, pokud její pohyb spěje k neúprosnému ukončení víkendu,“ říká rázně prezident Časostopu Adolf Meyrink.
Časové facky
Negativnímu vlivu na psychiku ovšem podle některých odborníků nezamezí ani návrh na zavedení různých časových pásem v rámci Česka, který vypracovalo ministerstvo dopravy. Právě pod něj agenda Časotřesení, jak se přelomovému materiálu přezdívá, náleží. Bývalá předsedkyně Akademie věd Jelena Bolerová uvedla, že hodinový posun při přechodu na letní čas a zpět způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Lidé, kteří by cestovali kupříkladu ze Středočeského kraje do Ústeckého nebo v opačném směru, by tak na dálnici D8 mezi Zdiby a Březiněvsí dostávali pravidelnou časovou „facku“.
„Pokud určité nemalé části občanů vadí přechod na letní čas, vadí jim střídání času a potřebují spíše zůstat u jednoho standardního po celý rok, pak by to společnost měla pochopit a přijmout,“ říká Bolerová.
Střídání času podle expertů nemá téměř žádný ekonomický efekt. Ekonomové by byli pro ‚letní‘ variantu |
Podle někdejší šéfky Akademie věd by tak bylo lepší, aby v celém Česku platil stejný čas. Jak vyplývá z informací LN, je ale možné, že vše nakonec bude ještě složitější, než to vypadá podle původního návrhu ministerské sekce harmonizace časových pásem. Vládní ANO a ČSSD se spolu s opozičními Piráty koncem března shodli na podobě ústavního zákona o obecném referendu.
Mezi jindy znesvářenými stranami vypuklo z výsledku jednání nadšení. Dokonce takové, že všelidové hlasování chtějí použít i v rámci jednotlivých krajů. „Konečně se nám podařilo se na něčem dohodnout i s opozicí. Jakákoli změna času je ideálním způsobem, jak otestovat zájem občanů i funkčnost plebiscitu,“ řekl LN pod podmínkou anonymity nejmenovaný první místopředseda ANO.
Od rivality k volbám
Začal se tak rodit plán dát lidem možnost, aby si sami zvolili, jaký čas má platit v jejich kraji. Soudě podle prvních reakcí by vyhlášení podobného referenda mělo mít úspěch. „Tak určitě jsem pro. Nedokážu si představit, že by u nás platil stejný čas jako vedle v Pardubickém kraji. To by naši rezidenti určitě nevydýchali,“ říká hejtman Královéhradeckého kraje Josef Mecháň.
„Právě sousedská rivalita může být důležitým faktorem, který zvýší zájem lidí o mnohdy přehlížená témata. Odtud vede jen krůček k tomu, aby se občané začali více zajímat o politiku a více chodili k volbám. Pro nás analytiky to pak samozřejmě znamená větší možnost se veřejně vyjadřovat,“ míní politolog Jaroslav Cimmermann z pobočky Moskevské univerzity v Karlových Varech.
Prvotní návrh z ministerstva dopravy nyní projde standardním legislativním procesem. Vyjádří se k němu vláda, poté bude projednán ve sněmovně a Senátu. Pokud bude schválen, musí ho podepsat prezident. V platnost by měl vstoupit buď 30. února, nebo přesně za rok, tedy 1. dubna 2020.
