Vědci nedávno odkryli na severovýchodním okraji Troje dlouho hledané pokračování městských obranných příkopů, pocházejících z pozdní doby bronzové, které prý jednoznačně dokládají větší rozlohu Troje. Doposud archeologové předpokládali, že Troja v tomto období zaujímala plochu maximálně 27 hektarů, v současnosti ale hovoří až o 35 hektarech.
Kromě toho němečtí badatelé také nalezli malou archeologickou senzaci - na druhé straně příkopu se nacházel kameny překrytý pithos, což je velká, do země zahrabaná hliněná nádoba, a rovněž zde odhalili i pouliční dlažbu pocházející z pozdní doby bronzové.
Tajemný pithos
Co se však uvnitř pithosu nachází, není v tuto chvíli známo, protože nádoba zatím nebyla otevřena. Podle slov vedoucího archeologického týmu Ernsta Pernicky mohli Trojané pithos používat pro uchovávání zásob, ale také k pohřebním účelům. K pouhému uchování zásob by však nádobu nezakrývali kameny, soudí Pernicka.
„Dokázali jsme, že 500 metrů okolo citadely existovalo osídlení a že se jednalo o poměrně velké sídelní město,“ prohlásil. O velikost města a jeho významu v době bronzové se přitom vědci dlouho vášnivě přeli. Nejnovější objevy dokazují, že se jednalo o centrum malého knížectví, které mohlo ovládat okolní území o rozloze od 200 do 300 čtverečních kilometrů, dodal Pernicka.
Troja byla údajným dějištěm desetileté války mezi Trojany a vojsky Řeků, kterou popisuje v klasickém eposu Ilias básník Homér. Objevitelem Troje se v roce 1870 stal německý archeolog Heinrich Schliemann, který odkryl tajemství ukryté pod povrchem pahorku Hisarlik. Při archeologickém průzkumu se zjistilo, že v této lokalitě existovalo několik starověkých měst, Schliemann prozkoumal i pět hrobů, které považoval za místo posledního odpočinku trojského Priama a jeho potomků.
Po Schliemannovi bylo naleziště odkryto týmem archeologů pod vedením W. Dörpfelda a C. Belgena, kteří prokázali, že na místě stálo nejméně devět různých starověkých měst. Troja, legendární město nebo nyní spíše archeologická lokalita, leží na severozápadě Turecka, jihozápadně od Dardanel pod horou Ida.
Kromě toho němečtí badatelé také nalezli malou archeologickou senzaci - na druhé straně příkopu se nacházel kameny překrytý pithos, což je velká, do země zahrabaná hliněná nádoba, a rovněž zde odhalili i pouliční dlažbu pocházející z pozdní doby bronzové.
Tajemný pithos
Co se však uvnitř pithosu nachází, není v tuto chvíli známo, protože nádoba zatím nebyla otevřena. Podle slov vedoucího archeologického týmu Ernsta Pernicky mohli Trojané pithos používat pro uchovávání zásob, ale také k pohřebním účelům. K pouhému uchování zásob by však nádobu nezakrývali kameny, soudí Pernicka.
„Dokázali jsme, že 500 metrů okolo citadely existovalo osídlení a že se jednalo o poměrně velké sídelní město,“ prohlásil. O velikost města a jeho významu v době bronzové se přitom vědci dlouho vášnivě přeli. Nejnovější objevy dokazují, že se jednalo o centrum malého knížectví, které mohlo ovládat okolní území o rozloze od 200 do 300 čtverečních kilometrů, dodal Pernicka.
Troja byla údajným dějištěm desetileté války mezi Trojany a vojsky Řeků, kterou popisuje v klasickém eposu Ilias básník Homér. Objevitelem Troje se v roce 1870 stal německý archeolog Heinrich Schliemann, který odkryl tajemství ukryté pod povrchem pahorku Hisarlik. Při archeologickém průzkumu se zjistilo, že v této lokalitě existovalo několik starověkých měst, Schliemann prozkoumal i pět hrobů, které považoval za místo posledního odpočinku trojského Priama a jeho potomků.
Po Schliemannovi bylo naleziště odkryto týmem archeologů pod vedením W. Dörpfelda a C. Belgena, kteří prokázali, že na místě stálo nejméně devět různých starověkých měst. Troja, legendární město nebo nyní spíše archeologická lokalita, leží na severozápadě Turecka, jihozápadně od Dardanel pod horou Ida.
