Odborníci z britské nadace duševního zdraví to ve své studii spojují s nárůstem depresí a poruch paměti.
Podle studie nazvané „Výživa pro mysl“ totiž z naší stravy mizí látky životně důležité pro správnou funkci mozku. Vědci proto připisují některé duševní poruchy právě nedostatku těchto látek.
Deprese podle nich souvisí s malou konzumací ryb, kdy organismu chybí polynenasycené mastné kyseliny omega3. Jejich nízkou hladinu odborníci neměřili i schizofrenikům.
Před Alzheimerovou chorobou může ochránit vysoký podíl zeleniny ve stravě. Hyperaktivním dětem naopak chybí železo a rovněž polynenasycené mastné kyseliny.
Podle Andrewa McCullocha z nadace pro duševní zdraví jsou vědci teprve na počátku cesty k pochopení toho, do jaké míry strava ovlivňuje činnost mozku. Přesto prý ale změna jídelníčku u některých pacientů trpících duševní poruchou přinesla lepší výsledek než terapie nebo léky.
Studie „Výživa pro mysl“ poukazuje na to, do jaké míry se v uplynulých padesáti letech změnil poměr mezi vitaminy, minerály a tuky v lidské stravě. Velkochov skotu zavedl do zemědělství pesticidy a změnil složení tuku v tělech zvířat pěstovaných na maso.
Například kuřata jsou nyní vykrmena k porážce v polovičním čase než před třiceti lety a to má negativní dopad na kvalitu jejich masa. Zatímco tenkrát obsahovalo jen dvě procenta tuku, dnes je to 22 procent. Lidé navíc konzumují stále více hotových jídel a tím i nasycených tuků, které zpomalují mozkovou činnost.
Ve srovnání s polovinou 20. století lidé jedí o třetinu méně zeleniny a o dvě třetiny méně ryb. To vše mohou být podle britské zprávy klíčové faktory přibývajících případů deprese, schizofrenie, Alzehimerovy choroby a dětské hyperaktivity.
Jedna z autorek studie, Courtney Van de Weyerová, považuje za dobrou zprávu fakt, že potraviny příznivé pro duševní zdraví zároveň prospívají i zdravému tělu. Špatné je naopak podle ní to, že pokud se nezmění zemědělské technologie a postoj k výživě, na trhu nemůže být dostatek zdravých a dostupných potravin.
Podle studie nazvané „Výživa pro mysl“ totiž z naší stravy mizí látky životně důležité pro správnou funkci mozku. Vědci proto připisují některé duševní poruchy právě nedostatku těchto látek.
Deprese podle nich souvisí s malou konzumací ryb, kdy organismu chybí polynenasycené mastné kyseliny omega3. Jejich nízkou hladinu odborníci neměřili i schizofrenikům.
Před Alzheimerovou chorobou může ochránit vysoký podíl zeleniny ve stravě. Hyperaktivním dětem naopak chybí železo a rovněž polynenasycené mastné kyseliny.
Podle Andrewa McCullocha z nadace pro duševní zdraví jsou vědci teprve na počátku cesty k pochopení toho, do jaké míry strava ovlivňuje činnost mozku. Přesto prý ale změna jídelníčku u některých pacientů trpících duševní poruchou přinesla lepší výsledek než terapie nebo léky.
Studie „Výživa pro mysl“ poukazuje na to, do jaké míry se v uplynulých padesáti letech změnil poměr mezi vitaminy, minerály a tuky v lidské stravě. Velkochov skotu zavedl do zemědělství pesticidy a změnil složení tuku v tělech zvířat pěstovaných na maso.
Například kuřata jsou nyní vykrmena k porážce v polovičním čase než před třiceti lety a to má negativní dopad na kvalitu jejich masa. Zatímco tenkrát obsahovalo jen dvě procenta tuku, dnes je to 22 procent. Lidé navíc konzumují stále více hotových jídel a tím i nasycených tuků, které zpomalují mozkovou činnost.
Ve srovnání s polovinou 20. století lidé jedí o třetinu méně zeleniny a o dvě třetiny méně ryb. To vše mohou být podle britské zprávy klíčové faktory přibývajících případů deprese, schizofrenie, Alzehimerovy choroby a dětské hyperaktivity.
Jedna z autorek studie, Courtney Van de Weyerová, považuje za dobrou zprávu fakt, že potraviny příznivé pro duševní zdraví zároveň prospívají i zdravému tělu. Špatné je naopak podle ní to, že pokud se nezmění zemědělské technologie a postoj k výživě, na trhu nemůže být dostatek zdravých a dostupných potravin.
