Rotterdam se už delší dobu potýká s násilím v dopravních prostředcích. Před dvěma lety dokonce musely místní úřady přikročit k opatření, podle kterého má právo největším delikventům zcela zamezit vstup do hromadné dopravy. V praxi ale nastaly potíže. Jak dohlížet na to, aby výtržník zákaz neporušoval? Společnost RET si stěžovala, že není v jejích silách zajistit dostatek lidí, kteří by dohlíželi na bezpečnost v dopravních prostředcích.
Rozpoznává desítky znaků
Řešením by mohly být právě biometrické kamery. Ty jsou schopny zanalyzovat u cestujících desítky typických obličejových znaků, jako je například vzdálenost mezi očima, délka nosu či velikost čelistí. Počítačový program pak získané údaje porovná se záznamy v centrální databázi a velmi rychle odhalí zaevidované delikventy nebo případně osoby, které opakovaně jely bez lístku. Kamera v případě shody uvědomí řidiče nebo jiného pověřeného zaměstnance RET vysláním nenápadného signálu.
KAMEROVÝ DOZORRotterdam zabuduje do svých tramvají biometrické kamery. Ty budou snímat obličejové rysy cestujících a porovnávat je s údaji uloženými v databázi. Pokud se zjistí, že jde o delikventa, řidič bude varován. |
Jak informoval francouzský list Le Monde citující nizozemská média, první testovací kamery mají v nejbližší době začít fungovat ve zkušebním provozu v Rotterdamu na nejproblematičtější tramvajové lince číslo 2. Právě ta se nejčastěji potýká s agresí a násilím cestujících.
Nabízí se otázka, zda takový kamerový systém nebude příliš narušovat soukromí lidí. Společnost RTE prozatím tvrdí, že nebude nijak archivovat údaje o běžných cestujících. Řadě nizozemských politiků to ale nestačí a požadují vypracování podrobnější zprávy ještě předtím, než se testování rozjede.
Nejdůležitější je prevence
Zkušební používání biometrických kamer by mělo v Rotterdamu trvat až do podzimu příštího roku, kdy se má důkladně vyhodnotit jejich účinnost. Odborníci totiž připouštějí, že kamera není vždy schopna obličej z evidence naživo správně rozpoznat. Její práci ovlivňuje řada faktorů - světlo, úhel, pod kterým je obličej snímaný, ale i drobné změny na tváři. RTE ale upozorňuje na to, že kamery mají v první řadě působit jako preventivní opatření, které má případné útočníky odrazovat.
Nizozemský ministr vnitra Ernst Hirsch Ballin celý projekt s kamerami podpořil a nevyloučil, že v případě úspěchu by se je pokusil zavést po celé zemi. Podle nizozemského listu NRC Handelsblad ministerstvo slíbilo na projekt přispět částkou 100 tisíc eur.
Biometrické kamery se už nyní používají například ve Spojených státech, Německu a Švýcarsku. Ve většině případů jsou instalovány na mezinárodních letištích.
