Neděle 22. května 2022, svátek má Emil
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Magazín

Kde a kdy se vzal vánoční stromeček? Zbývají nám dvě legendy

Vánoční stromeček s dárky. foto: Shutterstock

PRAHA - Dávalo by to smysl, pokud je skutečně pravda, že se stromeček stal jedním ze symbolů Vánoc v Německu. Jak sami víme, zimy bývají uprostřed evropského kontinentu nevlídné, studené a hlavně šedivé. Trocha zeleně je tedy jejich vítaným oživením.
  10:00

Problém je v tom, že nikdo přesně nedokáže určit, kde a kdy se stromeček o Vánocích vzal. Větve jehličnanů jako symbol plodnosti a nového života používali lidé dávno před rozšířením křesťanství, a tedy i Vánocemi. Starověcí Římané jimi během zimních saturnálií zdobili své chrámy. Kdy místo natrhaných větví lidé sáhli rovnou po celém stromku, se už zřejmě nikdy nedovíme. Zbývají nám jen legendy – a ty jsou dvě.

Vánoční strom na Staroměstském náměstí se rozsvítil

Podle jedné se stromeček stal symbolem Vánoc zásluhou svatého Bonifáce, anglického misionáře působícího na území dnešního Německa. Ten začátkem 20. let 8. století vyrazil mezi pohany k mocnému dubu, zasvěcenému bohu Thorovi, kde měli obětovat jistého jinocha. Bonifác jim dub pokácel – a ejhle, na jeho místě vyrostl jehličnan (na to, jak přesně se to tehdy seběhlo, existují různé názory). Věčně zelený strom měl být odrazem Krista, žijícího rovněž věčně. A trojúhelníkový tvar stromu měl odkazovat k Nejsvětější Trojici.

Podle té druhé se vánoční stromeček poprvé objevil roku 1510 v lotyšské Rize. Ozdobený stromek na tamním rynku nechal vztyčit cech Černohlavců, tedy svobodných obchodníků, majitelů lodí a cizinců žijících ve městě. U stromku se kolem slunovratu scházeli mladí muži s místními pannami, zpívali, tančili a nakonec jej první týden v lednu podpálili. Nutno podotknout, že estonský Tallin tvrdí, že první stromek na náměstí postavili jeho obyvatelé už roku 1441. Ať už si prvenství připisuje kdokoli, vánoční stromek byl zpočátku zřejmě středem veřejných oslav.

Do vyhřátých domovů jej o pár desítek let později údajně jako první přinesl německý kazatel Martin Luther. I v interiérech se na stromky věšely nejrůznější dekorace. Nejprve se zdobily ovocem, perníčky, barevnými papírky a svíčkami. Když módě podlehly i šlechtické dvory, začali pro ně ozdoby vyrábět skláři. Na špici se nejdříve umísťovalo Jezulátko, které později nahradili andělé a poté hvězdy. Koncem 19. století už přibyly zásluhou Thomase Edisona elektrické žárovičky, a záhy se objevily dokonce umělé stromky: z pavích per, papíru, kovu, skla a posléze plastu.

Dnes už jsou stromky oživením nejen ponuré středoevropské zimy, ale i sluncem prozářených Vánoc v Kalifornii či Austrálii.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Mohlo by vás zajímat