Problém je v tom, že nikdo přesně nedokáže určit, kde a kdy se stromeček o Vánocích vzal. Větve jehličnanů jako symbol plodnosti a nového života používali lidé dávno před rozšířením křesťanství, a tedy i Vánocemi. Starověcí Římané jimi během zimních saturnálií zdobili své chrámy. Kdy místo natrhaných větví lidé sáhli rovnou po celém stromku, se už zřejmě nikdy nedovíme. Zbývají nám jen legendy – a ty jsou dvě.
Vánoční strom na Staroměstském náměstí se rozsvítil |
Podle jedné se stromeček stal symbolem Vánoc zásluhou svatého Bonifáce, anglického misionáře působícího na území dnešního Německa. Ten začátkem 20. let 8. století vyrazil mezi pohany k mocnému dubu, zasvěcenému bohu Thorovi, kde měli obětovat jistého jinocha. Bonifác jim dub pokácel – a ejhle, na jeho místě vyrostl jehličnan (na to, jak přesně se to tehdy seběhlo, existují různé názory). Věčně zelený strom měl být odrazem Krista, žijícího rovněž věčně. A trojúhelníkový tvar stromu měl odkazovat k Nejsvětější Trojici.
Podle té druhé se vánoční stromeček poprvé objevil roku 1510 v lotyšské Rize. Ozdobený stromek na tamním rynku nechal vztyčit cech Černohlavců, tedy svobodných obchodníků, majitelů lodí a cizinců žijících ve městě. U stromku se kolem slunovratu scházeli mladí muži s místními pannami, zpívali, tančili a nakonec jej první týden v lednu podpálili. Nutno podotknout, že estonský Tallin tvrdí, že první stromek na náměstí postavili jeho obyvatelé už roku 1441. Ať už si prvenství připisuje kdokoli, vánoční stromek byl zpočátku zřejmě středem veřejných oslav.
Do vyhřátých domovů jej o pár desítek let později údajně jako první přinesl německý kazatel Martin Luther. I v interiérech se na stromky věšely nejrůznější dekorace. Nejprve se zdobily ovocem, perníčky, barevnými papírky a svíčkami. Když módě podlehly i šlechtické dvory, začali pro ně ozdoby vyrábět skláři. Na špici se nejdříve umísťovalo Jezulátko, které později nahradili andělé a poté hvězdy. Koncem 19. století už přibyly zásluhou Thomase Edisona elektrické žárovičky, a záhy se objevily dokonce umělé stromky: z pavích per, papíru, kovu, skla a posléze plastu.
Dnes už jsou stromky oživením nejen ponuré středoevropské zimy, ale i sluncem prozářených Vánoc v Kalifornii či Austrálii.
