Současná panovnická rodina se prý ale ničeho obávat nemusí. Jak uvádí agentura Reuters, vědci chtějí jen nalézt odpověď na hypotetickou otázku: Jak by se vyvíjely anglické (britské) dějiny, kdyby slavná bitva u Hastingsu dopadla jinak?
Organizace vyzvala, aby se přihlásili všichni, kdo se domnívají, že jejich kořeny sahají k anglosaské nebo dánské šlechtě, která vládla v Anglii před bitvou z roku 1066. Vítězství Viléma Dobyvatele tehdy otevřelo cestu na anglický trůn Normanům ze severní Francie.
Své rodové linie, dokazující spřízněnost s anglosaskou šlechtou z 11. století, do Londýna zaslali Francouzi, Italové, Norové, Nizozemci, Švédové či Kanaďané. Nejvíce potenciálních anglických panovníků však žije podle English Heritage ve Spojených státech.
A k čemu se tito lidé hlásí? Vroce 1066 v Anglii zemřel tehdejší anglosaský král Eduard Vyznavač. Ještě před svou smrtí jmenoval svým nástupcem Edgara Aethelinga, nestihl ho však kvůli jeho nízkému věku nechat korunovat. Po Eduardově úmrtí si královskou korunu nasadil Harold II., švagr posledního panovníka. O trůn však projevil zájem také jeho vzdálený příbuzný, potomek vikinských válečníků Vilém řečený Dobyvatel. Ten se svými vojsky přeplul Lamanšský průliv, Harolda ve zmiňované bitvě u Hastingsu porazil a založil v Anglii novou panovnickou dynastii.
Mladíček Edgar Aetheling se nakonec novému králi podrobil. Britští specialisté na rodové vztahy si od této akce slibují zejména nalezení potomků svaté Markéty Skotské. Ta byla jako přímý potomek Alfréda Velikého příbuzná jak s Eduardem Vyznavačem, tak Edgarem Aethelingem.
