10. února 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Kdo nesype ptáčkům, jako by nebyl. Opravdu je nutné krmit je celoročně?

Čím krmit zpěvné ptactvo? Podívejte se na přehled. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čím krmit zpěvné ptactvo? Podívejte se na přehled. | foto: Shutterstock

Krmení drobných opeřenců patří ke stále oblíbenějším a všeobecně bohulibým činnostem. A objevují se i názory, že kvůli úbytku hmyzu bychom měli zásobovat krmítka celoročně. Skutečně se ale ptactvo bez naší pomoci neobejde? Co mu servírovat a čím mu můžeme ublížit?

Nezáleží na tom, zda bydlíme v domku, nebo třeba na sídlišti. Ptactvu můžeme přilepšovat v podstatě kdekoli - krmítky na zahradách, balkonech či parapetech. Opeřencům sypeme leccos a oni se nám odměňují fascinujícím divadlem za oknem, které nabízí alespoň letmý pohled do ptačího světa. Připadáme si dobrotivě, však ptáčci naši pomoc přece tolik potřebují! Je ale opravdu nutné jim pomáhat? Nebo si to pouze namlouváme, protože se nám líbí pocit, že nás příroda potřebuje? Hledání jednoznačné odpovědi je složité; na nutnosti přikrmování ptactva se totiž neshodnou ani uznávaní ornitologové či biologové.

Krmítková revoluce

U německých sousedů před pár lety vyvolala krmítkovou revoluci kniha uznávaného ornitologa Petera Bertholda nazvaná Vögel füttern - aber richtig (Krmíme ptáky - ale správně). Na jejím základě se o ptactvo začaly starat desetitisíce německých domácností. Pod stejným názvem letos vyšla i u nás a mezi milovníky ptactva rovněž nezůstala bez povšimnutí. Autor tvrdí, že vzhledem k hromadnému vymírání ptáků po celé Evropě je namístě dokrmovat je celoročně, a zdůrazňuje, že důležité je zejména období, kdy se starají o mladé. Časy, kdy měli v krajině dostatek potravy, jsou podle Bertholda bohužel pryč, a většina jich vymírá. Od roku 1800 se ptačí populace zmenšila o 80 procent, a to zejména kvůli tomu, že masivně ubývá hmyzu.

Studie zveřejněná loni v časopisu Plos One uvádí, že za posledních dvacet sedm let z německé krajiny zmizelo 75 procent létajícího hmyzu. Entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra české Akademie věd říká, že u nás je to podobné. „Hlavní příčinou jsou změny krajiny způsobené intenzifikací zemědělství a lesnictví. Česko je na tom v tomto ohledu dost špatně, krajina je využívána velmi intenzivně,“ říká entomolog. „Ptáci, kteří z Česka mizí nebo nedávno zmizeli, se většinou živí právě hmyzem. Není divu, pryč je totiž většina jejich potravy. I současná kůrovcová kalamita je z velké části důsledkem intenzivního, unifikovaného obhospodařování lesů, které umocňuje důsledky nedostatku srážek. A nemáme tušení, jak se ochuzený systém bude v budoucnu chovat. Z organismů, jež dříve nijak nevadily, se například mohou stát škůdci, jelikož nebudou mít přirozené nepřátele.“

Krmení ptáků (grafika).

Krmení ptáků (grafika).

Podle České ornitologické společnosti však tuzemské ptactvo zatím není na přikrmování závislé, a dokonce to prý není nutné ani v zimě. „Je třeba si přiznat, že lidé krmítka plní hlavně proto, že mají ptáky blíže, lépe je vidí a také mají radost, že mohou mít přírodu na dosah, „ uvádí Dita Hořáková z ornitologické společnosti.

Jiné je to podle ní při krutých mrazech, kdy je možné ptákům správným přikrmováním významně pomoci. Ke shromáždění tukových zásob potřebných pro přežití zimy je totiž důležité najít dostatek potravy bohaté na tuky. Během obzvlášť třeskutých mrazů je tedy kvalitní „sypání“ velice žádoucí. Podle ornitologů lidé v těchto situacích mohou ptákům významně pomoci, v některých případech jim i zachránit život.

Masivní přilepšování ptactvu však má i svá úskalí. Na některá upozornil uznávaný biolog Jaroslav Petr, který si všiml, že lidé mohou touto zdánlivě jednoznačně prospěšnou činností spustit nezvratné změny. Ty už se kupříkladu projevily u německých pěnic. „Některé přestaly na zimu létat na Pyrenejský poloostrov a zimují na Britských ostrovech. Cestu do tohoto zimoviště jim neotevřelo dnes tak populární globální oteplení, ale zimní krmení ptáků, které se v Británii ujalo jako masové hobby po druhé světové válce. Dneska krmí v zimě ptáky každá druhá britská domácnost a krmítka tam zimu co zimu nabízejí celodenní stravování pro asi 30 milionů ptáků.“ Jaroslav Petr dodává, že v důsledku tohoto fenoménu začalo docházet i k fyzickým změnám u pěnic - kvůli příjmu jiného druhu potravy se jim zkrátil zobák, a protože nemusejí letecky překonávat obrovské vzdálenosti tak jako dříve, změnil se jim i tvar křídel.

Čím krmit a čím ne

Úbytek hmyzu a s ním i ptačí potravy však v poslední době nabral rychlý spád, a tak už není otázkou zda ano, či ne, ale spíše kdy, jak dlouho a také čím. Lidé často nepřemýšlejí nad tím, jaké dopady může nevhodně zvolená strava na opeřence mít. A to je podle ornitologů daleko významnější problém než kruté zimy. Nevhodnou potravou není ohroženo pouze ptactvo v krmítkách, ale také ptáci na vodních tocích.

Obecně platí, že menu by rozhodně neměly tvořit zbytky z kuchyně - především jídla slaná, mastná, smažená, připálená, kořeněná, uzená a obecně zkažená či plesnivá. A také cokoli sladkého. Tyto poživatiny mohou být pro ptáky velice nebezpečné, vyvolávají u nich těžké zažívací potíže.

Patří-li k vaší oblíbené rodinné zábavě krmení vodního ptactva (labutí, kachen), radši si schovejte tvrdé pečivo na strouhanku, protože pro jejich zobáky existují i kvalitnější  a potřebnější druhy potravy - dopřejte jim rostlinnou potravu v podobě zeleninových natí či listů salátu. Pochutnají si i na cizrně a hrachu. Pro lepší pocit se můžete porozhlédnout po speciálních granulích pro vodní ptactvo, které seženete ve zverimexu.

Od vody ale zpět ke krmítkům. Jaká potrava se do nich hodí? Dvě základní zásady jsou čerstvost a přirozenost. Vše, co do průniku těchto dvou kategorií nespadá, je naprosto nevhodné.

Z našich kuchyní můžeme ptáčkům v dobách tuhých mrazů donést třeba nastrouhanou mrkev či ovesné vločky, ale můžeme jim i uvařit - pořádná bitka se semele o vařenou rýži a vařené brambory. Takovou stravu ocení zejména kosi a kvíčaly. V zimě ptákům chybí především již zmíněná potrava bohatá na tuky, které jim můžeme pomoci doplnit předložením slunečnicových semen. Ta jdou na odbyt vůbec nejlépe.

Michaela Šedivá, spolupracovnice LN