Známější je ovšem Brit James Cook, který v roce 1770 zmapoval zátoku Botany Bay, u níž později vzniklo město Sydney. Téhož roku byla Austrálie prohlášena za britskou kolonii. Teď se však zdá, že před Brity a Nizozemci se ke kontinentu dostal ještě jeden národ: Portugalci.
S teorií přišel australský spisovatel Peter Trickett ve své nové knize Přes Kozoroha. Trickett se před osmi lety toulal po Canbeře a náhodou zašel do tamního antikvariátu, kde mu padla do oka kopie Vallardova atlasu – soubor patnácti ručně kreslených map, který vznikl před rokem 1545 ve Francii.
Mapy znázorňovaly tehdejší představu o světě a dvě z nich popsané v portugalštině a nazvané Terra Java nápadně připomínaly tvar australského východního pobřeží. S jediným zádrhelem: zakreslená linie pobřeží v jednom místě v rozporu se skutečností ostře zahýbala do pravého úhlu a pokračovala v tomto směru následujících 1500 kilometrů.
„Ty dvě mapy mi připadaly strašně povědomé, ale měl jsem z nich pocit, že nejsou úplně v pořádku. Akde se na nich vzaly nápisy v portugalštině? To byly dvě hádanky, které jsem se rozhodl rozluštit,“ vypráví Trickett.
Špatně složené puzzle
Spisovatel věří, že kartografové, kteří sestavovali Vallardův atlas, složili dva kusy mapy nesprávnými konci k sobě. Proto získalo zakreslené australské pobřeží špatný tvar, a proto také odborníci později nepokládali zveřejněnou mapu za mapu Austrálie.
Trickett připomíná, že francouzští kartografové často využívali námořní mapy, které získali nezákonně ze zadržených portugalských i dalších plavidel.
„Mořeplavci tyto mapy načrtávali na pergameny ze zvířecí, většinou ovčí nebo kozí, kůže. Rozměry takových pergamenů byly samozřejmě omezené. Na zakreslení celého východního pobřeží Austrálie, které měří zhruba 3500 kilometrů, námořníci potřebovali tři nebo čtyři pergameny,“ uvažuje. Autoři Vallardova atlasu museli tyto kusy mapy spojit dohromady jako puzzle a zřejmě se při tom spletli.
Spisovatel nalezenou mapu zvětšil a s pomocí počítačového programu otočil její spodní část o 90 stupňů. Získal tak podrobnou a nebývale přesnou mapu východu Austrálie. Podle něj to jednoznačně dokazuje, že skutečnými objeviteli kontinentu byli Portugalci, konkrétně čtyři lodě vedené autorem mapy Christopherem de Mendoncou, který dorazil do zátoky Botany Bay roku 1522, tedy dávno před Jamesem Cookem.
Mendonca tehdy vyplul z Malajsie na tajnou výpravu, aby se pokusil objevit bájnou zemi, kterou cestovatel Marco Polo popsal jako „ostrov zlata“.
Tuto teorii potvrzuje i skutečnost, že na březích Austrálie a Nového Zélandu byly nalezeny předměty z 16. století, které nepochybně pocházejí z Portugalska. „Odvážná plavba Mendoncy se dá směle přirovnat k cestám Kryštofa Kolumba nebo Fernanda Magellana,“ uzavírá Trickett.
