Divoženky, čarodějnice s koštětem i bez, bosorky, fúrie a jezabelky, ba dokonce i všechny zlé duchy od domovů spolehlivě odháněla třezalka (Hypericum perforatum). Dříve se jí říkávalo zvonček červený a vykuřovaly se jí místnosti – žádná síla nečistá to pak v domě nevydržela. Velmi účinný byl také na dveřích zavěšený pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris). Ten zřejmě neuměl odvrátit fyzickou přítomnost čarodějnic, ale bezpečně zbavoval příbytky jejich kouzel.
Krásný ťulpas tulipán. Proč se v jeden moment stal symbolem zbytečnosti? |
Ovšem pozor, na čarami navozenou zamilovanost byl úplně nejvhodnější vratič (Tanacetum vulgare), stačilo si ve vratičové vodě opláchnout obličej. Jedinečnou pověst měly všechny rostliny andělské. Nejlepší ochranou před zaříkáváním byla samotným archandělem Michaelem doporučená andělika lékařská (Angelica archangelica), účinný byl rovněž anjelský traňk (Arnica montana). Když byl správně ve víně naložený, zaháněl nejen všechna kouzla, ale i mnohé jedy.
Některá antibosorika bylo možné nosit upevněná rovnou na těle, takto údajně dobře fungoval kořen máčky (Eryngium): vychvalovány byly rostliny horské, ale i ty od moře, z písčitých pláží Jadranu v okolí Benátek. Babské čarování zaháněl též pětilístek (Quinquefolium), tedy vlastně dnešní mochna. Jen v přesnějším druhovém určení tady maličko vázneme, můžeme si však být jistí, že to byla některá mochna s pěti lístky, třeba mochna plazivá (Potentilla reptans) nebo mochna bílá (P. alba). Skvělý byl na hlavě nošený věnec z popence (Glechoma hederacea), o filipojakubské noci prý každý takto vyšňořený poznal čarodějnici na první pohled.
Klokoč
Čarodějnice se vyhýbaly taky lipám (Tilia), osikám (Populus tremula), trnkám (Prunus spinosa) a hlohům (Crataegus). Tajemné schopnosti měla i větvička klokoče (Staphylea pinnata), všem čarodějnicím z ní údajně narostlo místo nohy koňské kopyto. A úžasný byl česnek, jehož čpavost strigy odpuzovala zaručeně. Absolutně nejspolehlivější však byla záhadná bylina, které se říkávalo toten. Škodila bosorkám na každém kroku, stačilo ji mít zasazenou na zahradě a žádná se k domu jít neopovážila. Měla na ně dokonce tak ohromný vliv, že jim nedovolovala ani v klidu umřít, o čemž svědčí jeden ukrutný příběh zaznamenaný od Vamberka. Má to jen drobný háček: nikdo přesně neví, která bylina oním totenem vlastně byla, krvavec toten (Sanguisorba officinalis) to totiž rozhodně není – o tom bych už přece něco věděl…
Jsem zvědav, jak s radami naložíte. Pokud žádná nezabere, podezřelá osoba nejspíš čarodějnicí není a vaše představy o ní jsou falešné. Možná, že se ze svého života nesnažíte odehnat žádnou jezabelku, ale jenom svědomitou nadřízenou, která to s vámi myslí veskrze dobře. Ale i na to dobrou radu mám – je prastará, už od Římana Plinia: výborným amuletem proti křivdám mocných je prý konec zažívacího ústrojí hyeny. Nejúčinnější bývá, když se nosí přivázaný při levém boku. Určitě napomůže nejen ke kladnému vyřízení vašich žádostí, třeba se nakonec stanete přímo obecně oblíbeným. Má jen jedinou chybu - dost špatně se shání.
