Obsahuje na 300 dobových i současných snímků, které rámuje příběh bratranců Paleczkových z roku 1923 popisující formou deníkových zápisů jeden z prvních přechodů Šumavy na lyžích. Autoři Petr Hudičák, Zdena Mrázková a Jindřich Špinar knihu pokřtili na Kvildě.
Vědci vytvoří virtuální mapu zaniklých míst Šumavy |
Druhá publikace z edice Seidelova Šumava navazuje na loňský svazek Lipno - krajina pod hladinou. Na čtenáře čekají dle autorů horské samoty zaváté sněhem, dramatické příběhy, hrůza i radost ze sněhu a mrazu, obyčeje, výroba saní, lyží i umrlčích prken. Kniha zachycuje i první lyžařské výpravy, počátky zimních sportů, řemesla, mrazy, pytláky či pašeráky.
Základní linkou je příběh bratranců Paleczkových z roku 1923, kdy Otto Paleczek líčí jeden z prvních přechodů Šumavy na lyžích. Hostem dnešního křtu knížky byl Raimund Paleczek, pravnuk prvního doloženého šumavského lyžaře Karla Paleczka, který v roce 1890 vyrobil v hájovně v Huťském Dvoře první lyže a dva roky poté s učitelem Hartwigem Hruzou podnikl první lyžařský výstup na Smrčinu.
ŠUMAVA - KRAJINA POD SNĚHEMKnihu vydal stejně jako titul o Lipně Českokrumlovský rozvojový fond, který provozuje Museum Fotoateliér Seidel. To pečuje o odkaz fotografů Josefa a Františka Seidela čítající 140 000 negativů a pohlednic z konce 19. a první poloviny 20. století. Další svazky edice Seidelova Šumava by měly ‚kráčet‘ krajinou od Nýrska po Novou Bystřici. |
„Dědeček Otto prošel jako osmnáctiletý na lyžích se svým bratrancem Karlem v lednu 1923 túru, absolvovali za 13 dní 200 kilometrů na lyžích a fotografovali, dělali snímky pro klub Böhmerwald im Winterkleid. Dědeček uměl překrásně vyprávět, jako malý kluk jsem ho prosil, ať mi vypráví, byly to fascinující historky o Šumavě,“ řekl na křtu Raimund Paleczek. Jeho dědeček vzpomínky shrnul do tří deníků na 500 stranách.
Rod hajných Paleczků byl léta spjat se Šumavou, 22 z nich bylo hajnými ve schwarzenberských službách. Podíleli se i na stavbě Schwarzenberského plavebního kanálu. Autoři knihu rozfázovali podle cesty Paleczků z roku 1923, jež vedla z Černé v Pošumaví až na Ostrý a zpět po severním úpatí do Lipky. „Byl to mimořádný sportovní výkon: primitivní lyže, nesli s sebou fotoaparáty, skla a přesto přešli všechny vrcholy,“ řekl Špinar.
  |
Nejstarší a dosud nepublikovaný snímek je v knize z roku 1870, Vítkův Hrádek, jak ho nafotil Franz Polak. Jde o 300 často zatím nezveřejněných dobových fotografií, jež doplňují současné letecké záběry od Libora Sváčka. Na 260 stranách jsou rovněž texty spisovatelů.
„Jedním z témat je to, že Šumava stála na hranici dvou světů. Lyžařské areály, které se začínaly rozvíjet od konce 19. století, na jihu v okolí Smrčiny a na západě kolem Špičáku a Velkého Javoru, měly dosti odlišné osudy. Zatímco Špičák se rozjel, na Smrčině si už nikdo nezalyžuje, ačkoli za první republiky tam jezdily stovky lidí - to bude z knihy pro mnohé novum, z Českých Budějovic jezdily speciální vlaky,“ řekl ČTK Špinar.
