130 let
Pohádka o třech malých prasátkách

Pohádka o třech malých prasátkách | foto: Reprofoto

Kreslené filmy jsou mnohdy drsnější než horory, ukázala studie

Magazín
  •   9:32
LONDÝN - Zapomeňte na slavnou scénu ve sprše z filmu Psycho. Pokud chcete opravdu hororový zážitek, podívejte se na prvních pět minut kresleného filmu Hledá se Nemo. Myslíte si, že Tarantino je násilný? A co Sněhurčina macecha, kterou, jak podotýkají britští vědci, "zasáhl blesk, spadla dolů z útesu a rozdrtil ji velký balvan, zatímco ji pronásledovalo sedm pomstychtivých trpaslíků", napsal britský list The Times.

Studie v časopise British Medical Journal zjistila, že zásadní postavy mnohem častěji umírají - a často dost ošklivým způsobem - v kreslených pohádkách určených pro děti, než ve filmech pro dospělé.

Tým Londýnské univerzity porovnal 45 nejlépe vydělávajících animovaných filmů v dějinách vždy s nejvýnosnějším filmem pro dospělé z daného roku a došel k závěru, že kreslené filmy jsou „prošpikované smrtí a zkázou“.

Střelba, nože nebo sežrání

Najdou se tu úmrtí způsobená střelnou zbraní (Bambi, Peter Pan, Pocahontas), ubodání (Sněhurka, Malá mořská víla) či osiření kvůli žravosti barakudy (Hledá se Nemo). A klíčovým postavám v kreslených pohádkách hrozí dvakrát častěji smrt než ve filmech pro dospělé.

„Dětské animované filmy nejsou nevinnými alternativami krvavých scén a masakrů typických pro americké dospělé snímky. Ve skutečnosti jsou semeništěm vražd a zmaru,“ napsali autoři studie, kteří naznačili, že to může mít škodlivé následky.

Trvající trauma

Děti ve věku od dvou do pěti let týdně přijmou odhadem 32 hodin vizuálních médií včetně filmů. Jak dosvědčí řada rodičů, děti se rády na stejný film dívají opakovaně, a tudíž také úmrtí v nich vidí mnohokrát. Podobné vystavení smrti a vraždám na obrazovce či filmovém plátně může mít na děti, a zvláště pak ty malé, dlouhotrvající následky.

„Nedávné důkazy naznačují, že mediální vystavení skutečným traumatům - například teroristickým útokům - může u dětí spustit příznaky posttraumatických stresových poruch. A zatímco u starších dětí je pravděpodobnější, že je vyděsí zpravodajství o skutečných událostech, děti mladší sedmi let mohou se stejnou pravděpodobností poděsit i nerealistické a dokonce i nemožné události, které sledují na plátně,“ napsali autoři studie.

Děti potřebují oporu

A co teprve, když se budou dívat na kresleného Tarzana, kde jeho rodiče zabije levhart. Nebo na Lvího krále - když je svržen králův bratr Scar, sežere ho za zradu jeho armáda hyen a nejspíš ho také (kamera stydlivě uhne stranou), stráví plameny.

Proto autoři doporučují, aby se rodiče na filmy dívali se svými dětmi - a v případě potřeby jim poskytli citovou podporu.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK