Krize žene lidi znovu k pánvi. Hledají zlato jako dřív

"Jak se zvyšují ceny, objevuje se stále více lidí," říká Tom Pickens, člen skupiny hledačů zlata u řeky Llano ve středním Texasu. Moderní zlatokopové nemají v Texasu šedivé vousy a klobouky, jako hledači pokladů v Kalifornii, Dakotě a na Aljašce v 19. století. Stále však při hledání zlata používají rýžovací pánve a vodní žlaby.

V Texasu se zlatokopové v současnosti zaměřují na geografickou oblast Llano Uplift severozápadně od Austinu. Žulový útvar, kde zlato a stříbro těžili již Indiáni, sloužil za základ legendy o ztracených dolech San Saba.

Příběhy o městech celých ze zlata a stříbra lákaly do texaské vrchoviny různé dobrodruhy, od španělského dobyvatele Alama po Jima Bowieho, vynálezce "Bowieho nože".

Sny Pickense a jeho kamarádů nesměřují tak vysoko. Pokud podle něj je v této oblasti zlato, bude pravděpodobně jen ve formě zlatého prachu nebo nejvýše oblázků velikosti hrášku. Z lopaty písku z řeky Llano je možné získat jemný malý plátek zlata, je však velmi těžké najít velmi kvalitní plátek. 

"Jsou chvíle, kdy se podívám dolů a vidím v pánvi pět nebo šest plátků zlata. Jenže když pro zaplnění lahvičky potřebujete 40.000 těchto plátků, musíte hledat týdny a týdny," řekl Pickens.

Pickens připouští, že pro 125 lidí, kteří pravidelně hledají zlato ve středním Texasu, je to způsob, jak se dostat ven a získat nějaké zkušenosti v přírodě. Pokud by se objevila nějaká nová verze Jamesa Marshalla, který objevil velkou zlatou žílu v roce 1848 a spustil kalifornskou zlatou horečku, pravděpodobně by se o tom nedozvěděl. "Hledači jsou většinou zdrženliví. Pokud najdou zlato, nechají si to pro sebe," dodává.

Řeky v Texasu, jako Llano, vlastní stát. Vyhradit si právo na těžbu zde může každý, kdo je ochotný zaplatit za povolení 250 dolarů (přes 4200 Kč) a uklidit po sobě, píše agentura Reuters.