Květiny před Valentýnem zdražují až o 300 procent. V sexshopech nejvíc utrácejí ženy |
Pokud jste v minulých letech třeba ke svátku matek (letos připadá na neděli) v běžném květinářství vybrali růži, její příběh byl téměř jistě následující. Vyrostla v Keni. Nejspíš někde v blízkosti jezera Naivasha, jehož ekosystém v souvislosti s produkcí květin, náročnou na vodu a využívající spoustu škodlivých chemikálií, prochází ekologickou katastrofou. V pro nás nepředstavitelných podmínkách se o ni za směšnou mzdu starala místní pracovnice, bydlící v nedalekém slumu. Sklizená růže odletěla do Nizozemska, kde byla spolu s miliony dalších perfektních květin na burze vydražena, aby putovala dál do Evropy, až do květinářství, kde jste si kytici nechali uvázat.
Z českých statků
Květinový byznys není vůbec zanedbatelný. Jen v loňském roce se k nám dovezly řezané květiny v hodnotě téměř 1,8 miliardy korun. Mezi vývozci vede samozřejmě Nizozemsko, země s největšími květinovými burzami, následují Kolumbie, Ekvádor a Keňa.
  |
Dobrou zprávou je, že podmínky v květinovém průmyslu v Africe a Jižní Americe se díky tlaku nejrůznějších mezinárodních organizací stále zlepšují. V současnosti vzniká mnoho farem s certifikátem fair trade, který garantuje šetrný přístup k prostředí a pracovníkům v květinovém průmyslu zajišťuje uspokojivý pracovní standard. Takto certifikované květiny už začaly nabízet i květinové burzy. Můžeme se po dovezených férových poohlédnout, je tu však ještě jedna možnost: poctivá, ekologicky vypěstovaná kytice z českých a moravských farem a statků. Takové květiny jsou sice k dostání jen po určitou část sezony a občas nebývají perfektní, většinou ale voní a ve váze dlouho vydrží. A je o ně obrovský zájem.
Melancholie skrytá mezi regály. Dušan Šimánek sází na umělé květiny |
Pěstování květin u nás není žádnou novinkou, má naopak dlouhou tradici, která sahá daleko do historie, rozmach zažilo za první republiky. Po poválečné stagnaci bylo československé květinářství oživeno zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, po roce 1989 ale začala produkce řezaných květin klesat téměř do úplného vymizení.
V posledních několika letech se však v nabídce řezaných květin v tuzemsku udála malá revoluce a vzniklo několik farem, na kterých se pěstují květiny způsobem, který respektuje okolní přírodu. Na interaktivní ekomapě, provozované na stránkách Ekologického institutu Veronica, jich najdeme téměř desítku a další průběžně vznikají, aby rostoucí poptávku po místních, šetrně vypěstovaných květinách pomohly uspokojit.
Novodobí květinoví farmáři mají několik společných rysů, z nichž nejvýraznější je pokora a respekt ke krajině. Do zemědělství se pouštějí mladí lidé, kteří mají často úplně jiné vzdělání a šetrný přístup k pěstování berou jako standard. „Tyto zemědělské pionýry ani nenapadne, že by bojovali s plevelem roundupem, spíše vymýšlí tu nejlepší motyčku,“ poznamenává trefně František Hába, spolumajitel ekologické květinové farmy Loukykvět.
Zápisky z Ukrajiny: MDŽ je pro místní obří svátek. Z tramvají se stala ,pojízdná květinářství‘ |
Podobně mluví i jiní čeští pěstitelé květin. „Na podzim jsem rozšířila působnost na další z rodinných polí. Půda je tam utužená a bez organické hmoty, proto vysévám rostliny, které ji ozdraví, jako je třeba vojtěška. Chci také vysazovat hodně keřů a stromů, které budou v krajině zadržovat vodu, mírnit vítr. Zkrátka vidím hospodaření komplexně, protože z dlouhodobého hlediska jedině na zdravé půdě můžeme sklízet dobrou úrodu,“ konstatuje Míla Hilgertová, majitelka statku ve Velkých Přílepech a zakladatelka značky Kytky od potoka.
Na nepřízeň počasí si nestěžuje: „Ano, sucho nás trápí, ale já jej vnímám jako zprávu. Příroda nám říká, že máme změnit své chování, voda je vzácná a musíme se naučit s ní dobře hospodařit. Snažím se půdu zúrodňovat, vnímám to jako svoji povinnost. Pokud bych například pesticidy poškodila život v půdě, jak bych ji mohla předat svým nástupcům? Není to snadné, máme mnohem větší náklady. V ceně levných květin z dovozu není zahrnuta jejich obrovská ekologická stopa, ale naštěstí roste skupina lidí, kteří tento rozdíl vnímají a v našich kyticích kromě designu vidí i naději pro českou krajinu,“ dodává.
Poslouchat přírodu
Se suchem a nepřízní počasí nebojuje ani majitelka environmentálně šetrného květinářství Green Decor Michaela Krobová: „Spíš se snažíme přizpůsobit se a přírodu poslouchat. Každý rok aplikujeme další opatření a nové postupy. Jsem přesvědčená, že pokud máme v budoucnu něco vypěstovat, není možné pokračovat v zaběhnutých postupech a ignorovat změny klimatu a jeho projevy, které nastávají.“
Veganství a ekologie jdou ruku v ruce. Zhruba pět procent Čechů preferuje bezmasou stravu |
Ani farma Loukykvět nepoužívá žádné konvenční herbicidy či jiné látky na hubení chorob a škůdců. „Minulý rok jsme si pořídili parní vyvíječ, který propařuje půdu do hloubky a tím nás zbaví semen plevele i případných chorob,“ vysvětluje František Hába: „Vnímáme to tak, že Loukykvět není projekt na dva nebo čtyři roky, ale spíš na deset dvacet let. Podle nás není systém současného zemědělství udržitelný a změna je nutná.“
Zákazníci na tento přístup slyší. „Typickým zákazníkem, jak už to u květin bývá, jsou především ženy. Přece jen z nějakého důvodu máme k této pomíjivé kráse většinou silnější vztah,“ konstatuje Jana Pospíšková, majitelka znojemské květinové farmy Řezanka.
Míla Hilgertová založila firmu Kytky od potoka v roce 2014.
Jana Pospíšková říká, že pro většinu jejích zákazníků je zásadní, že květiny necestovaly přes půl světa, ale také to, že rostly bez chemie: „Nabízím druhy, které by se nevyplatilo produkovat ve velkém, mají třeba tenké stonky nebo jsou křehké. Většina mých květin zůstane ve váze pěkná sedm dní. Rozdílem bývá i vůně, která je u čerstvých a těžkými kovy neošetřených květin mnohem silnější. Mé ekologicky pěstované květiny navíc ani nejsou vždy dražší.“
Že jsou tuzemské šetrné kytky kvalitní a jejich cena není přemrštěná, potvrzuje i František Hába z Loukykvět: „Zájem o naše květiny roste, zákazníci hledají alternativu. A co se cen týče, snažíme se přiblížit konvenčním květinám, ačkoliv ekologická produkce je zhruba dvakrát náročnější. Nicméně například naše tulipány jsou v průměru o dvě až čtyři koruny dražší. Troufám si ale tvrdit, že mají mohutnější stonek, protože rostou v hlíně, a déle vydrží. Nechceme, aby pojem lokální květiny byl prázdná marketingová fráze. Snažíme se dodat zákazníkovi květiny co nejčerstvější – co dnes sklidíme, bude mít zítra na stole. Můžeme tedy nabídnout i druhy s kratší trvanlivostí, například hrachory.“
Chrpy nebo řimbaby?
Právě hrachory patří mezi sortiment, který v běžných prodejnách nenajdete. Na květinových farmách často vykvétají i další druhy, jež si vybavíte třeba z babiččiny zahrádky, obecně slaví úspěch zejména květiny voňavé a přirozené. Kytky od potoka hlásí oblibu hledíků, pivoněk a jiřinek, mezi jejich zákaznicemi-nevěstami pak kralují luční druhy, například kopretiny, chrpy nebo hlaváče.
Karafiáty jsou znovu v módě a MDŽ se slaví. Ale pozor na barvu, říká floristka |
Po lučních květinách touží rovněž nakupující na farmě Řezanka: „Často odmítnou velkokvěté krásky, u nichž čekám, že se po nich zapráší, a řeknou si o kytici z jemných drobných kvítků a zeleně. Teď skončilo období tulipánů, oblíbené jsou cínie, jiřinky, krásenky, slunečnice, hledíky, stračky či řimbaby. Mezi moje oblíbence patří máky, jejich hedvábné okvětí v pastelových barvách mi vždy učaruje, i když to nejsou zrovna přeborníci na výdrž ve váze, a tak je pěstuji třeba jen na semínka, která nabízím v zimním období,“ vypočítává Jana Pospíšková.
Tři mezi zákazníky nejoblíbenější druhy těžko vybírá Míša Krobová z Green Decor: „Tulipány, pryskyřníky, pivoňky,“ přemítá. I obliba jednotlivých druhů květin podléhá trendům – a Míša by ráda pomohla dostat do širšího povědomí například v letech minulých tak oblíbené karafiáty. „Mrzí mě, že už je u nás nikdo nepěstuje,“ říká, „proto jich letos vysazujeme extra velké množství. Půjde o ty drobnokvěté.“
Na farmě Loukykvět zase zažívají renesanci jiřiny: „Dřív to byla květina vhodná leda tak na hrob, dnes si o ni nevěsty speciálně píší,“ říká František Hába a dodává, že zjara jsou jasnými favority pivoňky a pryskyřníky.
Detox na poli a kytky na váhu
Květinoví farmáři nezřídka doplňují sezonní produkci květin o další zajímavé aktivity a také vymýšlejí nové způsoby prodeje. Běžné a vyhledávané je květinové předplatné, které se hodí i jako netradiční dárek. Klasický samosběr květin (zákazník přijde a sám si na záhonech nařeže květiny dle libosti) funguje na všech zmíněných farmách prozatím pouze pro nevěsty, většinou v rámci svatebních balíčků. V šetrném květinářství Green Decor, ale například začali v novém obchůdku v pražských Dejvicích prodávat květiny na váhu. „Bez omezení si můžete květiny nabrat, a dokonce uvázat nebo třeba uvít věneček na hlavu a rovnou v něm odejít. Snažíme se nabídnout zákazníkům příjemný zážitek a tvůrčí prostředí. Od jara také pořádáme workshopy a firemní akce na míru. A klienti se vracejí,“ popisuje Míša Krobová.
Je detox mýtus? ‚Čelíme dnes mnohem většímu toxickému znečištění než kdy dříve’ |
O radost z květin se chtějí s návštěvníky podělit i na statku Míly Hilgertové: „Rozhodla jsem se letos víc otevřít veřejnosti. Statek i políčko mají jedinečnou atmosféru, chtěla bych tak z toho místa udělat prostor, kde se budou lidé potkávat a nasávat energii přírody i pozitivní inspiraci. Pořádáme květinové workshopy, focení s květinami, kurzy pěstování, ale i komentovaný samosběr květin. Uspořádáme třeba rozlučku se svobodou s vázáním věnečků či pracovní detox na poli pro firemní tým. Chceme otevřít i prodej květin ze dvora,“ plánuje majitelka úspěšné značky Kytky od potoka.
Květinové workshopy pořádají i na farmě Loukykvět nedaleko Kladna. Je o ně nebývalý zájem, nabízené termíny jsou ve chvilce vyprodané. Pokud budete mít čas, zastavte se tam v neděli 9. června v rámci celorepublikové akce Víkend otevřených zahrad. Čeká vás nádherný zážitek – procházka mezi voňavými květinovými lány.
