Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Lyžování na horách i na jaře. Kdo vymyslel umělý sníh?

Magazín

  6:52
Venku je jako zjara, ale vleky na horách jedou na plný plyn a na svazích po celém Česku lyžují hlavně o víkendech tisíce lidí. Dokonce i v místech, kam nedávno přišla obleva. Nebýt umělého sněhu, svezl by se však jen málokdo.

Umělý sníh foto: Shutterstock

Podobná situace přiměla na konci 40. let dva Američany ze státu Connecticut, Waynea Pierce a Davea Richeyho, k zamyšlení, jak na hory sníh dostat, když příroda nedala. Údajně to bylo jednoho březnového pondělí v roce 1950, kdy s využitím obyčejné zahradní hadice na vodu, kompresoru a rozprašovače společně dlouho do noci pracovali na funkčním sněhovém dělu. Následujícího dne měli před domem padesáticentimetrovou hromadu sněhu srovnatelného s tím přírodním. 

Dvě lyže, na kterých se surfuje. Jak vznikl snowboard?

Sníh se v oblacích formuje tak, že se na částečku nečistoty, jakési jádro budoucí vločky, postupně nabaluje voda, jež mrzne. Postupně přibývá další a další voda, až vločka ztěžkne a padá k zemi. Princip sněžného děla je podobný – na jádra tvořená nějakými organickými prvky či částečkami ledu se nastříká voda, utvoří se vločka a stlačený vzduch ji vyfoukne ven, kde za letu mrzne.

První, na koleně stlučený stroj však nebyl ještě žádný zázrak. Rozprašovač se často ucpával čerstvým sněhem, výroba si vyžadovala velký objem stlačeného vzduchu a vyrobený sníh byl spíš mokrý a zledovatělý. Navíc i přes využití značné komprese dělo příliš daleko nedosáhlo. Přesto v mnoha střediscích zachránilo zimní sezonu.

S bouřlivým rozvojem zimního sportování však už dávno nejde jen o záchranu nepovedené zimy. O možnost vyrábět sníh uměle se opírá fungování řady resortů. Kdyby daly věcem volný průběh, mnohé z nich by nepřežily ani jednu zimu. V 70. letech k tomu napomohly nové varianty sněžných děl pro nejrůznější účely – každé středisko si tak může vybrat podle svých potřeb.

Vítězství nad přírodou má však i svou odvrácenou stránku. Náklady na výrobu sněhu nejsou nijak malé: metr krychlový stojí od 95 do 135 korun, jak Lidové noviny psaly před dvěma lety, a jeho produkce je náročná na zdroje vody a elektřiny. A nakonec i jeho vlastnosti představují spíš z nouze ctnost: umělý sníh je padesátkrát tvrdší a čtyřikrát hustší než ten přírodní. Však jej také české resorty označují jako technický. Buď jak buď, každý sníh při teplotě nad bod mrazu taje.

Autor:

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč