130 let

Ostrovu hrozí zaplavení kvůli změnám klimatu. | foto: Foto Profimedia.cz

Maledivy hledají pro obyvatele nový domov

Magazín
  •   10:10
LONDÝN/PRAHA - Maledivy se rozhodly věnovat část svého zisku z turismu na nákup nové půdy. Ostrovu totiž hrozí, že v příštích letech celý zmizí pod vodní hladinou vlivem klimatických změn. Jak řekl britskému deníku The Guardian nový prezident ostrova Muhammad Našíd, více než 300 tisícům obyvatel hrozí, že se z nich stanou environmentální uprchlíci.

„Nemůžeme zastavit změny klimatu našimi vlastními silami, proto musíme koupit půdu někde jinde. Je to bezpečnostní opatření v případě nejhoršího možného scénáře,“ sdělil deníku první demokraticky zvolený prezident, který dnes oficiálně přebírá moc v hlavním městě Malediv Malé. Ostrovní stát Maledivy leží na zhruba 1200 ostrovech na jihu Asie v Indickém oceánu a je vyhledávaným rájem turistů z celého světa. Nejvyšší bod Malediv leží jen 2,4 metru nad úrovní mořské hladiny, přičemž většina pevniny leží ve výšce 1,5 metru nad hladinou.

Podle předpovědi OSN má kvůli globálnímu oteplování hladina moře do roku 2100 stoupnout až o 59 centimetrů. Podle Našída však ostrovu hrozí zaplavení většiny území i v případě, že by hladina stoupla jen o pár centimetrů.

Srí Lanka, Indie nebo Austrálie
Prezident Našíd a bojovníci za lidská práva se nyní začali hlouběji zabývat touto problematikou a hledají zemi, od které by koupili část země pro Maledivany. Jako nejpříhodnější se jim podle prezidentových slov zdají Srí Lanka a Indie, protože mají podobnou kulturu, kuchyni a podnebí. Vpotaz by přicházela prý také Austrálie kvůli množství neobydlené půdy.

„Nechceme opustit Maledivy, ale zároveň se nechceme stát klimatickými uprchlíky, kteří budou žít desítky let pod stanem,“ řekl Našíd deníku. Proto chce prezident založit zvláštní fond, do kterého by proudila část peněz od zahraničních turistů. Příjmy z cestovního ruchu totiž tvoří většinu peněz, které každoročně plní státní pokladnu.

Jednačtyřicetiletý prezident je vycházející hvězdou Asie, bývá dokonce přirovnáván k Nelsonu Mandelovi. Během svého života byl třiadvacetkrát poslán do vězení, mučen a strávil 18 měsíců v samovazbě. Jednou byl vězněn také bývalým vládcem Malediv Maumoonem Abdulem Gayoomem, který ve svých rukách pevně držel policii, armádu i soudy a tvrdě potíral konkurenční strany i prodemokratické tendence. Prezidentem byl „zvolen“ za 30 let šestkrát, přičemž nikdy neměl žádného protikandidáta. Nakonec pod tlakem veřejného mínění minulý rok připustil, že demokracie je nevyhnutelná.

Turismus byl hlavní oporou Gayoomova diktátorského režimu, za jehož vlády se Maledivy staly nejbohatší zemí jižní Asie. Bohatství části populace však pouze zakrývalo chudobu téměř poloviny Maledivanů, kteří vydělávali méně než dolar denně. Našíd se proto nyní musí potýkat s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou.

Turistický ráj v ohrožení

- nejvyšší bod Malediv leží 2,4 metru nad hladinou oceánu, většina pevniny leží ve výšce 1,5 metru jedná se o nejníže položenou zemi na světě

- v průběhu minulých století hladina moře v okolí Malediv stoupla o 20 centimetrů OSN předpovídá, že hladina moří stoupne do roku 2100 až o 59 centimetrů kvůli globálnímu oteplování

- ostrovní stát tvoří asi 1192 korálových ostrovů, pouze 250 z nich je obydleno, obyvatel je okolo 380 000

- největší část příjmů Malediv pochází z cestovního ruchu

- Vláda nově zvoleného prezidenta Muhammada Našída už prý začala o odkupu půdy jednat se Srí Lankou a Indií

- Maledivské hlavní město Malé pokrývá celý stejnojmenný ostrov. V pozadí mezinárodní letiště Malé na sousedním ostrově Hulhulé.


Autor: Vladimíra Rozmanová