Medomet je přístroj určený k vytáčení medu z včelích plástů. Jedná se o nádobu, která funguje na principu odstředivé síly, jež následně dostává z plástů med ven, a ten následně stéká do připravených nádob pod medometem. Přístroj má drátěný koš, kam se vkládají plásty s medem a ručně nebo motorem se z nich med odstředí. Jde o podobný princip jako se dostává voda z prádla při ždímání v automatické pračce.
Až do vynálezu medometu se plásty s medem musely lisovat, vymačkávat nebo vykapávat, což bylo jednak zdlouhavé, ale také nešetrné vůči včelímu dílu. Z medometu se plásty po vytočení vyndají neporušené a vrátí se zpět včelstvu.
Včely mají mlsný „sosáček“. Co jim nabídnout a na čem si nejvíce pochutnají? |
Málokdo z nevčelařské veřejnosti ví, že u zrodu principu medometu, dnes hojně používaného v celém světě, stál Čechoitalorakušan, včelař František Hruška (1819–1888), nebo chcete-li Franz von Hruschka. Narodil se ve Vídni, dětství strávil na Moravě u svého dědečka v Bravanticích u Nového Jičína, kde se seznámil se včelařením. V roce 1827 se rodina přestěhovala do Štýrského Hradce, kde mladý Franz dokončil základní školu a absolvoval tři roky střední školy. Ve čtrnácti letech se po vzoru svého otce dal na vojenskou dráhu. V osmadvaceti letech nastoupil v hodnosti poručíka k námořnictvu, avšak brzy se vrátil na pevninu k pěchotě. V té době vyženil velký majetek.
Nové společenské postavení mu konečně umožnilo plně se věnovat včelařství. Zakrátko měl na svém statku v Dolo v Itálii na tři sta včelstev. Najal včelmistra a zařídil si truhlářskou dílnu. V roce 1865 představil medomet na 14. schůzi německých a rakouských včelařů v Brně a rázem za něj získal zlatou medaili od italských včelařů.
Včely ve městě jsou velké téma. Proč se jim na střechách nelíbí? |
O tom, jak přišel na nápad využít k získávání medu z plástů odstředivé síly, se traduje tato historka: Neteř Franze von Hruschky někdy před rokem 1865 cestou od úlů domů nesla plásty medu ve svém košíčku. Buď z nudy, nebo v rámci odhánění včel košíčkem vytrvale točila, až med z plástů vytekl. Domů tak donesla prázdné plásty. Velké objevy bývají vlastně úplně jednoduché.
A jak takový první medomet vůbec vypadal? Byl ze dřeva, a to ze dřeva lipového. Dřevo bylo tehdy nejdostupnějším materiálem. Dřevěné byly i kličky a víko, žádný kov se tehdy k výrobě nepoužíval. Po dřevěném medometu, který se špatně čistil a po čase používání se rozpadal, se začalo s výrobou kovových medometů. V současnosti je nejběžnějším materiálem, který se k výrobě medometů používá, nerez nebo plast, a to hlavně z hygienických důvodů.
Med se stáčí v medometu, odstředivou silou
A jaké druhy medometů dnes máme? Od roku 1865 doznala podoba medometů značných změn. Máme medomety ruční, poháněné lidskou silou. Tyto medomety jsou menší a levnější a hodí se, pokud má včelař stanoviště daleko od domova a přívodu elektrické energie. Medomety elektrické včelaři uspoří mnoho fyzické práce. Dále medomety dělíme podle způsobu uložení rámků na tangenciální, radiální a zvratné. Jen díky Františku Hruškovi si dodnes, tedy již 157 let, včelaři na celém světě nedokážou práci kolem medu bez medometu představit.
Jsou vynálezy, jež změnily svět, ale přinesly více neštěstí než radosti. Jsou jiné, které opravdu lidstvu pomohly. Pokud bychom si měli vybrat jeden jediný ten nejdůležitější, asi bychom za něj považovali každý něco jiného. Nevím, jestli se kdy různé ankety shodly na největším vynálezu lidstva. Je jím kolo, pluh, parní stroj, spalovací motor, vlak, automobil, fotografie, žárovka, telefon, letadlo, rozhlas, film, televize? Pro Jana Wericha prý největší vynález lidstva je postel. A co myslíte vy?
