Car a cizoložník. Rusko se bouří proti novému velkofilmu o posledním vládci |
Podle biskupa Tichona badatelé našli písemné svědectví Pjotra Jermakova, který carskou rodinu v zajetí střežil a podílel se i na její popravě. Svědectví potvrzuje, že příkaz k vraždě vydal bolševický politik Jakov Sverdlov, který stál v letech 1917-19 v čele Všeruského ústředního výkonného výboru, tedy nejvyšší tehdejší bolševické exekutivy.
Po svržení monarchie v roce 1917 větší část bývalé carské rodiny Romanovců uprchla do zahraničí, cara Mikuláše II. i s jeho potomky zavraždili v červenci roku 1918 v uralském Jekatěrinburgu bolševici. Pozůstatky mrtvých byly nalezeny až v roce 1993 a pohřbeny byly v Petropavlovském chrámu v Petrohradě. O jejich pravosti se ale dodnes vedou spory, někteří vědci a církevní hodnostáři jsou přesvědčeni, že těla mrtvých beze stopy zmizela.
Vyšetřování vraždy Mikuláše II. a jeho rodiny bylo před dvěma lety obnoveno a pozůstatky byly exhumovány. Jejich soudní expertíza nebyla ještě dokončena, po jejím skončení bude mít poslední slovo pravoslavná církev. Její vedení totiž v roce 2000 vyhlásilo posledního cara a zavražděné členy jeho rodiny za svaté.
Tichon prohlásil, že jedním z nových poznatků soudního zkoumání jsou stopy po úderu šavlí na těle Alexeje, následníka trůnu a syna Mikuláše II. O podobném zranění se dosud nevědělo. Alexej, pátý carský potomek a jediný syn Mikuláše II. a jeho ženy Alexandry Fjodorovny, byl zavražděn ve věku 14 let. Carevič celý život trpěl hemofilií, vážnou poruchou srážlivosti krve.
