„My jíme velryby, vy zase vepře“

A v patách japonské výpravě jsou i aktivisté z nátlakové ekologické organizace Greenpeace. Nic nemůže lépe ilustrovat kontroverzi kolem lovu velryb než tyto protichůdné reakce.

„Velrybí maso jsme pojídali dlouho dobu. Jak se liší konzumace velryb od konzumace vepřů či krav?“ řekl agentuře AP jeden z řezníků na trhu v přístavu Šimonseki na jihozápadě Japonska, odkud velrybáři vyplouvali. „Doufám, že komerční lov opět začne, abychom měli v Japonsku více velrybího masa,“ tlumočil názor některých Japonců.

Právě potřeba zachovat si tento tradiční zdroj potravy je jedním ze zdůvodnění, která lze v zemi vycházejícího slunce při debatě o lovu velryb zaslechnout. Jenže narazit například v ulicích Tokia na velrybí restauraci - či maso na jídelním lístku - je spíše výjimečné. Existují ovšem i další argumenty, například nutnost regulovat velrybí populaci v případě přemnožení, což už je těžší ověřit .

Harpuny Japonců míří na velryby

Japonští velrybáři tento týden vypluli na lov tří druhů kytovců. V okolí Antarktidy a jižních oblastí Tichého, Atlantského a Indického oceánu chtějí ulovit více než tisíc kusů velryb. Porušili tak desetiletí trvající celosvětový zákaz lovu ohrožených druhů kytovců. Velryby žijí na severní a jižní polokouli. Jednotlivé populace rovník prakticky nepřekračují, takže i zdánlivě vysoké číslo nemusí znamenat, že druh je „za vodou“. Indický oceán je vyhlášený za oblast, kde jsou velryby chráněny, od roku 1979 a jižní oblasti okolo Antarktidy od roku 1938. Odhadované populace velryb plejtvák malý  199 000 na severní polokouli, 960 000 na jižní     vorvaň   360 000     plejtvák Brydeův   90 000 plejtvák myšok  79 000  keporkak    65 000   plejtvák sejval   54 000   plejtvák šedý   26 400    velryba grónská  10 500        Velryby, které chtějí Japonci lovit                        plejtvák malý: hmotnost 4-6 tun, délka 7 - 10 metrů        plejtvák myšok: hmotnost 45 - 70 tun, délka 119 - 26 metrů keporkak: hmotnost 25 - 31 tun, délka 11 - 16 metrů        Mořský lov sledují i suchozemští Češi Pravidla lovu kytovců schvaluje Mezinárodní velrybářská komise (IWC). Nejde jen o expertní organizaci, patrné jsou v ní politické vlivy. Obě strany se do ní snaží například lákat spřízněné země, a to včetně těch bez přístupu k moři. Mezi 78 členy je tak i Česká republika (v současnosti ji zastupuje Pavla Hýčová) či Rakousko. Komise vznikla v roce 1946, první Úmluva o pravidlech lovu velryb platí od roku 1948. Moratorium na lov bylo schváleno v roce 1982, v platnost vešlo o čtyři roky později. Kvóty lovu roce 2007-2008 Japonští velrybáři zamíří harpuny na plejtváka malého, plejtváka myšoka a keporkaka, zvaného též velryba hrbatá. Celkem chtějí ulovit: 1035 kusů kytovců 935 plejtváků malých 50 plejtváků myšoka 50 keporkaků Pramen: Mezinárodní velrybářská komise

Od okamžiku, kdy v roce 1986 vstoupilo v platnost mezinárodní moratorium na lov velryb, bylo zabito více než 29 tisíc kusů. Přestože moratorium na komerční lov velryb platí už 20 let, zabíjení kytovců pokračuje dál. Oficiálně se tak děje pro vědecké účely. Pravidla Mezinárodní velrybářské komise (IWC) totiž povolují, aby se maso takto ulovených kytovců dostalo do obchodů a restaurací a tím pádem nebylo znehodnoceno.

S Greenpeace za zády
Japoncům se ovšem nedaří těmito argumenty přesvědčit okolní svět. Není překvapením, že současnou velrybářskou výpravu bude po celou dobu jejího pobytu v antarktických vodách doprovázet plavidlo organizace Greenpeace. Aktivisté oznámili, že mají v plánu natáčet velrybáře při práci a následně videozáznam představit veřejnosti.

Jenže nezůstává u aktivistů, pro něž jsou podobné akce v popisu práce. Oficiální protest proti výpravě dorazil do Tokia například z Austrálie. „Vláda znovu naléhá na Japonsko, aby přehodnotilo svou pozici v této nehumánní činnosti, s níž nesouhlasí většina zemí světa,“ řekl australský ministr zahraničí Alexander Downer.

Do protestů se nově zapojily i Spojené státy - americké ministerstvo zahraničí prostřednictvím svého mluvčího apelovalo na Japonsko, aby od své expedice upustilo. Hlavním důvodem je kvóta, která Japonsku mezi tisícovkou kytovců povoluje výlov 50 kusů plejtváka myšoka a velryby hrbaté - tedy ohrožených druhů. Japonsko však argumentuje i tím, že populace velryb se znovu obnovila natolik, aby mohl být lov umožněn. Samozřejmě řízený a pochopitelně jen pro vědecké účely.