Ze starého stromu padaly větve a ohrožovaly farmu i sousedy. Skácet jej a spálit v kamnech přišlo Zitkům škoda, proto se rozhodli nechat jej přeměnit na sochu. "Padaly různé návrhy. Jana Sladkého Kozinu i Krakonoše jsme zavrhli, protože nemají nic společného s naším krajem, a socha Svobody už vůbec ne. Nakonec jsme se shodli,že uděláme svatého Václava, nikoho neurazíme a je to patron české země," uvedl Zitko.
Díla se ujal Josef Cyprián z Podhradí na Chrudimsku, který sochy vyřezává motorovou pilou. Vzorem mu byla jezdecká socha z Václavského náměstí v Praze. Prací na soše strávil 30 dní, výsledek nijak neupravoval, dřevo je pouze natřené prostředkem proti hmyzu a hnilobě a bezbarvým lakem. Kopí je opatřené kovovou špicí. Kmen stromu umožnil vytvořit pouze hlavu a část trupu koně.
Socha nese i vyřezaná první slova Svatováclavského chorálu "Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím" a po obvodu podstavce jména předků, kteří na statku hospodařili. Nejstarším doloženým byl Matěj Vavruška v roce 1570, o 100 let později se přiženil první z rodu Zitků Václav. "Našli jsme v kmeni také zarytou kulku ze samopalu, asi se do stromu na konci války střílelo," ukazuje Zitko tmavé místo ve dřevě.
