12. května 2015 6:41 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Devět z deseti. Na Cookových ostrovech žije nejvíc tlouštíků

Obezita trápí stále více Britů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obezita trápí stále více Britů. | foto: Shutterstock

ŘÍM Na Cookových ostrovech přesahuje podíl obézních osob 50 procent. A v celém jižním Tichém oceánu má devět z deseti lidí nadváhu či obezitu. Proč se tento pozemský ráj stal místem, kde žije nejvíce obézních na světě? Mezi příčinami jsou především příliš kalorická strava a sedavý způsob života, píše italský deník Corriere della Sera.

Jsou to vzdálené a překrásné ráje, kam se lidé touží uchýlit, aby tu nalezli slunce, moře a klid. Pro ty, kdo na těchto tichomořských ostrovech žijí, platí však jiná, málo záviděníhodná realita: sedavý způsob života, málo tělesného pohybu, strava založená na dovážených produktech a obtížně přístupná zdravotní péče. A výsledek? Nejtlustší národ na světě.

Třetina světové populace má nadváhu nebo je obézní. Světový rekord v obezitě však nepatří vyspělému Západu, ale Cookovým ostrovům v jižním Tichomoří, kde podíl obézních dosahuje téměř 51 procent. Za nimi následují Palau se 47,6 procenta a Nauru se 45,6 procenta. To však není všechno: mezi první desítkou zemí, které ve světovém žebříčku vévodí co do podílu obézních osob, je dalších devět zemí tohoto regionu. Jedinou zemí, která patří mezi tuto desítku a neleží v jižním Tichém oceánu, je Katar. 

Tyto údaje pocházejí od Světové zdravotnické organizace (WHO), která se již delší čas snaží zasahovat prostřednictvím série doporučení, jak zlepšit situaci tím, že se bude propagovat zdravější výživa, že budou zdaněny slazené nápoje a že se budou kontrolovat produkty určené dětem ve školách. Avšak dnes je až 95 procent populace těchto zemí obézních nebo má nadváhu. Tedy nejméně devět z deseti lidí má takové břicho, že to ohrožuje jejich zdraví.

Nedávná studie Oxfordské univerzity nabízí vysvětlení, že k nesprávným stravovacím návykům přispěly sociální změny v době koloniální nadvlády. Obyvatelé ostrovů byli po staletí lovci a chovatelé a před příchodem kolonizátorů byli ve skvělé formě. Po příchodu kolonizátorů zde byla objevena ložiska fosfátů a na ostrovech se začalo těžit. Tím se zvýšilo bohatství ostrovanů, kteří tak začali měnit životní styl. Kolonizátoři je naučili zmrazovat ryby, které se pak přestaly jíst čerstvé. Pozvolna se upouštělo i od rybolovu. Koncem minulého století se však ložiska vyčerpala a ostrované zchudli. Mnozí z nich, kteří si nemohou dovolit čerstvou zeleninu a ovoce, místo toho nakupují dovážené náhražky, které jsou levné, ale vysoce kalorické a málo výživné.

Někteří vědci spatřují zdejší obezitu za geneticky podmíněnou. Zmiňují se o „úsporných genech“, zjištěných u primitivních lidí a dosud se nacházejících u části obyvatelstva. Původně tyto geny měly takovou funkci, že zajišťovaly přežití v době velkého nedostatku, kdy lidem stačilo k přežití málo kalorií. Tak se mohli lidé v Tichomoří plavit z jednoho souostroví na druhé. Tyto geny byly u primitivních lidí užitečné, ale v naší společnosti jsou zřejmě přímo škodlivé, protože napomáhají obezitě a diabetu.

Každé páté dítě je obézní

Situaci zhoršují i některé kulturní vzory. Estetické kánony obyvatel jižního Tichomoří se velmi liší od našich: čím tlustší, tím krásnější. Nikdo tedy nechce držet dietu, aby se líbil.

WHO velmi znepokojuje to, že v jižním Tichomoří je každé páté dítě obézní. To vede ke vzniku diabetu druhého typu, který postihuje děti ve věku deseti až jedenácti let, vysvětluje Emmanuela Gakidouová z Washingtonské univerzity. Světový primát drží Marshallovy ostrovy, kde má 47 procent obyvatel cukrovku. V sousedních zemích je situace obdobná a podíl diabetiků se tu pohybuje od 25 do 47 procent.

Lidovky.cz, ČTK

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?