Pondělí 23. května 2022, svátek má Vladimír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Napoleona porazily vši

Magazín

  10:13
PRAHA - Napoleonovo tažení do Ruska bylo začátkem konce jeho slávy. Příčin císařova neúspěchu roku 1812 bylo několik a historici se dodnes dohadují, zda nejvíce jeho vojáků porazil hlad, třicetistupňový mráz či mistrná taktika Rusů. Vědci z marseilleské Université de la Méditeranée nyní našli důkazy, že jedním z největších nepřátel Napoleonovy armády byly obyčejné vši.

Napoleon Bonaparte měl na rozdíl od většiny svých vojáků zimní oblečení.

Před čtyřmi lety došlo na staveništi v litevské metropoli Vilnius k náhodnému objevení masových hrobů z dob napoleonských válek. Stavitelé nejprve považovali ostatky za oběti nacismu či stalinských čistek, archeologové však díky nalezeným mincím, knoflíkům s podobiznou a zbytkům uniforem poznali vojáky Bonapartovy Grande Armée.

Francouzští vědci zkoumali dřeň zubů 35 vojáků pohřbených v masovém hrobě a těla vší, nalezených v hlíně spolu s ostatky. V obou případech objevili DNA mikroorganismů způsobujících skvrnitý tyfus a zákopovou horečku. Zjistili, že sedm vojáků v sobě mělo bakterii Bartonella quintana, a byli tedy nakaženi tehdy smrtící pětidenní horečkou. Tři vojáci ze zkoumaného vzorku v sobě měli původce tyfu, bakterii Rickettsia prowazekii. Tyto dvě zákeřné infekce tedy připravily o život téměř třetinu vojáků.

Téměř žádné kostry přitom na sobě neměly známky střelných či bodných ran, protože zranění zemřeli již cestou a do Vilniusu vůbec nedošli. Na tyfus a zákopovou horečku, které přenáší veš šatní, tedy zemřelo na ústupu od Moskvy mnohem více Napoleonových mužů, než na válečná zranění. Z původního půl milionu vojáků se do města Vilnius při ústupu vrátilo pouhých 25 000.

Vilnius se tehdy stal městem hrůzy. Mrtvé nebylo kam pohřbívat, protože do zmrzlé půdy nebylo možné vykopat hroby. Počet mrtvých brzy překročil počet vlastních obyvatel města, kterých tehdy bylo 30 000.

Podle archeologů bylo nakonec až 40 000 těl uloženo do obranného příkopu, který nechal Bonaparte vykopat před začátkem tažení. Vojáci si tedy v létě nevědomky kopali svůj vlastní hrob.

U Vilniusu bylo také nalezeno mnoho ženských ostatků, pravděpodobně pradlen, služek či prostitutek. Tyfus a zákopová horečka tak nebyly jediné nemoci, které decimovaly Napoleonovu armádu. Mnoho nalezených těl neslo i stopy vysokého stádia syfilidy. "Až do první světové války bylo běžné, že na infekční nemoci umíralo více vojáků než v bojích samých," řekla doktorka Carole Reevesová stanici BBC.

Bonaparte své tažení do Ruska podcenil. Dostal se až do Moskvy, ta byla ale vylidněná a Rusové ji dokonce zapálili. Napoleon byl odříznut od potravinových zásob a blížila se ruská zima, které na zpáteční padlo za oběť obrovské množství vojáků. Do Francie se jich vrátila pouhá hrstka a Napoleon musel vybudovat novou armádu.

Tažení do Ruska nakonec císaře připravilo o auru neporazitelnosti a historici jej označují za jeden z největších strategických omylů v dějinách válek.
Autoři:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat