20. prosince 2005 10:13 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Napoleona porazily vši

PRAHA Napoleonovo tažení do Ruska bylo začátkem konce jeho slávy. Příčin císařova neúspěchu roku 1812 bylo několik a historici se dodnes dohadují, zda nejvíce jeho vojáků porazil hlad, třicetistupňový mráz či mistrná taktika Rusů. Vědci z marseilleské Université de la Méditeranée nyní našli důkazy, že jedním z největších nepřátel Napoleonovy armády byly obyčejné vši.

Před čtyřmi lety došlo na staveništi v litevské metropoli Vilnius k náhodnému objevení masových hrobů z dob napoleonských válek. Stavitelé nejprve považovali ostatky za oběti nacismu či stalinských čistek, archeologové však díky nalezeným mincím, knoflíkům s podobiznou a zbytkům uniforem poznali vojáky Bonapartovy Grande Armée.

Francouzští vědci zkoumali dřeň zubů 35 vojáků pohřbených v masovém hrobě a těla vší, nalezených v hlíně spolu s ostatky. V obou případech objevili DNA mikroorganismů způsobujících skvrnitý tyfus a zákopovou horečku. Zjistili, že sedm vojáků v sobě mělo bakterii Bartonella quintana, a byli tedy nakaženi tehdy smrtící pětidenní horečkou. Tři vojáci ze zkoumaného vzorku v sobě měli původce tyfu, bakterii Rickettsia prowazekii. Tyto dvě zákeřné infekce tedy připravily o život téměř třetinu vojáků.

Téměř žádné kostry přitom na sobě neměly známky střelných či bodných ran, protože zranění zemřeli již cestou a do Vilniusu vůbec nedošli. Na tyfus a zákopovou horečku, které přenáší veš šatní, tedy zemřelo na ústupu od Moskvy mnohem více Napoleonových mužů, než na válečná zranění. Z původního půl milionu vojáků se do města Vilnius při ústupu vrátilo pouhých 25 000.

Vilnius se tehdy stal městem hrůzy. Mrtvé nebylo kam pohřbívat, protože do zmrzlé půdy nebylo možné vykopat hroby. Počet mrtvých brzy překročil počet vlastních obyvatel města, kterých tehdy bylo 30 000.

Podle archeologů bylo nakonec až 40 000 těl uloženo do obranného příkopu, který nechal Bonaparte vykopat před začátkem tažení. Vojáci si tedy v létě nevědomky kopali svůj vlastní hrob.

U Vilniusu bylo také nalezeno mnoho ženských ostatků, pravděpodobně pradlen, služek či prostitutek. Tyfus a zákopová horečka tak nebyly jediné nemoci, které decimovaly Napoleonovu armádu. Mnoho nalezených těl neslo i stopy vysokého stádia syfilidy. "Až do první světové války bylo běžné, že na infekční nemoci umíralo více vojáků než v bojích samých," řekla doktorka Carole Reevesová stanici BBC.

Bonaparte své tažení do Ruska podcenil. Dostal se až do Moskvy, ta byla ale vylidněná a Rusové ji dokonce zapálili. Napoleon byl odříznut od potravinových zásob a blížila se ruská zima, které na zpáteční padlo za oběť obrovské množství vojáků. Do Francie se jich vrátila pouhá hrstka a Napoleon musel vybudovat novou armádu.

Tažení do Ruska nakonec císaře připravilo o auru neporazitelnosti a historici jej označují za jeden z největších strategických omylů v dějinách válek.
kat, Lidové noviny