„Jedním z iniciátorů domněnky byl ředitel Židovského muzea pan Leo Pavlát, který procházel kolem při dláždění pěší zóny a jeden z připravených dlažebních kamenů si odložil. Při každé příležitosti pak domněnku uložení více podezřelých kamenů připomínal. To byl popud, abychom jednali s magistrátem,“ vysvětluje předseda Židovské obce v Praze František Bányai, jak se zjistilo, že dlažební kostky z dolní části Václavského náměstí jsou zbytky náhrobků.
„Při rekonstrukci v roce 2020 byly pak kostky vykopány a dle nápisu bylo jasné, že jde právě o žulové náhrobky. O kšeftech se švédskou žulou ze hřbitovních náhrobků se hovořilo i v souvislosti s mafiánskými praktikami na konci osmdesátých let, kdy do překupování a ničení byli zapojeni lidé kolem kmotra Mrázka a někteří představitelé tehdejší správy města,“ doplňuje Bányai.
Židovská obec v Praze připravuje památník Návraty kamenů, který bude zhotoven z dosud nalezených dlažebních kostek. Autorem památníku jsou Lucie a Jaroslav Róna a sestavení stabilní a bezpečné konstrukce k dlažebních kostek bude velice náročné.
Při obnově dolní části Václavského náměstí se v roce 2020 rozřezané náhrobky skutečně objevily, a nikoliv málo. Do současnosti se našlo zhruba šest tisíc dlažebních kostek o celkové váze sedm tun.
Židovská obec proto připravuje památník Návraty kamenů, který sestaví právě z dosud nalezených kostek. Autorem památníku jsou Lucie a Jaroslav Róna. Sestavení stabilní a bezpečné konstrukce z dlažebních kostek bude velice náročné. Celkový rozpočet na památník je odhadován na 750 tisíc korun. Židovská obec osloví individuální sponzory a současně formou crowdfundingové sbírky na portálu HitHit osloví zejména občany Prahy tak, aby mohli symbolicky přispět na pietní nápravu minulých zločinů.
Hrobky, hroby, náhrobky. Architekt Kotěra navrhl řadu pomníků na Novém židovském hřbitově i na Olšanech |
„Jenom malá část dlažebních kostek obsahuje zbytky textu, což odpovídá asi poměru velikosti náhrobních kamenů a plochy se s písmem. Žádný ucelený text se nepodařilo rekonstruovat. Patrná jsou ale data a části jmen. Všechny nalezené kameny prozkoumali pracovníci Národního památkového ústavu Praha. Při třídění dlažebních kostek byly vybírány kameny s jednou nebo více leštěnými stranami, kde je zřejmé, že jde skutečně o náhrobek,“ vysvětluje předseda Židovské obce.
Žižkovský hřbitov, z něhož zbyl po stavbě Žižkovské věže žalostný zbytek, si stále udržuje tajemnou atmosféru a podivuhodnost. Pro památník obec vybrala travnatý palouk mezi vzrostlými stromy na konci pozemku. Památník je navržen jako horizontální kruhová čočka, kterou budou tvořit dlažební kostky se zbytky hebrejských i českých nápisů, jichž je teď dvě stě kusů.
Praha zmapovala židovskou tragédii. Podívejte se, kdo žil nebo koho zatkli ve vašem okolí |
Od této čočky se budou do kruhu jako sluneční paprsky rozbíhat nízké zdi nestejné výšky ze zbylých dlažebních kostek, na nichž se nápisy nenašly, a to tak, aby se výška od 110 cm snižovala směrem k čočce na zhruba 60 cm. Zdi budou mít tloušťku odpovídající třem kamenným kostkám vedle sebe. Středová kruhová čočka symbolizuje boha stvořitele, od jehož vůle se vše odvíjí.
„Až do přípravy památníku byly dlažební kostky uloženy ve skladu Technické správy komunikaci a skvěle o ně pečovala firma D.A.P., která všechny kameny vyčistila a vzorně je připravila na paletách k odvozu. Dlažební kostky se zbytkem nápisu byly celou dobu vystaveny v Jeruzalémské synagoze. Památník je připraven tak, aby v případně dalšího nálezu bylo jej možné doplnit,“ říká Bányai.
Při obnově dolní části Václavského náměstí se v roce 2020 rozřezané náhrobky skutečně našly, a nikoliv málo. Do současnosti se našlo cca šest tisíc dlažebních kostek v celkové váze sedm tun.
.
