Do povědomí veřejnosti se útěky československých pilotů z protektorátu Čechy a Morava velice zjednodušeně dostaly krátkou scénkou z filmu Jana Svěráka Tmavomodrý svět. Hlavní hrdina v ní na motocyklu opouští svou dívku a svého psa a odjíždí do ciziny – snad do Polska. Pak se objeví až v Anglii. Jak prosté.
Dnešní mladí lidé nemají disciplínu, ani úctu ke starším, nelíbí se generálu Bočkovi |
Ve skutečnosti se cesta těch 1260 letců a leteckých specialistů, kteří mezi dubnem 1939 a únorem 1940 odešli do zahraničí, odvíjela za mnohem dramatičtějších okolností. Jen málo z nich veřejně promluvilo o tom, kde a jak jejich válečná anabáze vlastně začala. A už snad vůbec nikdo nevypráví, co se po jejich odchodu do ciziny dělo s jejich rodinami doma.
Do organizace odchodu letců a péče o jejich manželky a děti se významně zapojili můj otec, letec – palubní telegrafista a navigátor Československých aerolinií Jan Kupka a jeho manželka, moje matka Slavomíra Kupková. Takto se události odehrávaly na základě zápisků mého otce a rozhovorů s mými rodiči.
