2. prosince 2012 7:03 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Potřebujete služby experta na sněhuláky? Jeden žije v Německu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Pardubický sněhulák. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pardubický sněhulák. | foto: ČTK

BERLÍN Tři koule, klobouk, nos, šála. S příchodem zimy začíná roční období sněhuláků. V Reutlingenu v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko má zaoblená postava neobyčejného příznivce. Cornelius Grätz sněhuláky už 30 let sbírá, píše agentura DPA.

"Nejlepší jsou sněhuláci při teplotách těsně pod nulou," říká Grätz a setřásá si bílé vločky z rudé šály. "To potom sníh krásně lepí a dá se dobře koulet," tvrdí. Musí to vědět, protože tento 42letý muž je koneckonců na sněhuláky odborník, jeden z mála ve svém oboru.

ČTĚTE TAKÉ:

Všechno to začalo malým marcipánovým sněhulákem, kterého mu jako 13letému darovala matka. Nyní, téměř o 30 let později, stojí sladký dárek stále v regálu, ale už tam není sám. Sběratel od té doby shromáždil přes 3000 břichatých zimních postaviček nejrůznějších barev a tvarů a je zapsán v Guinnessově knize rekordů.

Sněhuláci i na placaticích a na prezervativech

Sněhuláci z porcelánu, jako čajová konvice nebo jako výšivka na dámském spodním prádle, nafukovací sněhuláci...

"Člověk se s nimi už setkává ve všech oblastech života," dokládá Grätz.

"Dokonce na placaticích nebo na kondomech," zdůraznil sběratel. "Zavalilo mě to jako lavina," říká o své vášni, která se rozvíjela s tím, jak mu doma přibývali sněhuláci s každými narozeninami nebo po každém nákupu.

O služby 'sněhulákologa' mají zájem muzea

Grätz ale není jen obyčejný sběratel. Vyučený knihkupec se ponořil hluboko do archivů, hltal všechno, co mu na téma známé zimní postavy přišlo pod ruku. Z koníčka se stala věda. "Sněhulákologie je ale dosud teprve v plenkách," usmívá se muž, který dokonce na 18. ledna vyhlašuje Světový den sněhuláků.

Grätz se mezitím vypracoval ve vyhledávaného experta, o jeho jedinečnou sbírku často projevují zájem muzea. Nyní je část sbírky k vidění v muzeu v bavorském Kemptenu.

O kolekci se zajímali dokonce i Číňané. Jedno nákupní centrum v Hongkongu uspořádalo výstavu několika nejoblíbenějších Grätzových exponátů.

"Globalizace mezitím sněhuláka přivedla do všech částí světa," vysvětluje Němec.

Dříve byl sněhulák nevrlý strašák

To potvrzuje i Martina Schröderová z Vlastivědného muzea v Reutlingenu.

"Výhodou této figury je, že není náboženská, ani ideologická," vysvětluje kulturoložka, která se kvůli jedné výstavě půl roku zabývala dějinami sněhuláků.

Kde a kdy se sněhulák zrodil, se už dnes nedá přesně zjistit. Nejstarší zobrazení sněhuláka, na které badatelé narazili, byla mědirytina z 18. století. Sněhulák na ní ale není přátelská duše s mrkví místo nosu, kloboukem a šálem, jak ho dnes znají děti, ale spíš nevrlý strašák. "Dřív symbolizoval spíš hrozivé stránky zimy," vysvětluje Schröderová.

Ze symbolu zimy je reklamní postavička

Se společenským pokrokem a vymoženostmi jako jsou topení a ziměodolné oblečení se i sněhulák postupně stával stále mírnějším stvořením. Nakonec se muže ze tří koulí chopil hračkářský průmysl a reklama. Sněhulák se stal maskotem, postavičkou z reklam na ledničky nebo zimní pneumatiky a kýčovitým masovým objektem.

To přiznává i milovník sněhuláků Grätz. "Některé postavičky, které se všude blyští a blikají, opouštějí hranice dobrého vkusu," říká Grätz, který ale přesto dál vyhledává nevšední kusy, ačkoli jeho byt a sklep už sotva další sněhuláky pojmou. Jeho žena se však prý neobvyklému koníčku už přizpůsobila.

Lidovky.cz, ČTK
  • 0Diskuse