"Zákon v tomto případě neumožňuje, aby soud někomu přiznal postavení vedlejšího účastníka," uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
Bachmann, jenž se hlásí k náboženské společnosti Svědků Jehovových, se narodil v Československu v roce 1928 a v zemi zůstal i po roce 1945. "V 60. letech byl třikrát odsouzen za odpírání vojenské služby. Po třetím odsouzení se rozhodl odejít legálně do Německa," řekl jeho advokát Lubomír Müller.
Po roce 1990 se Bachmann dočkal plné rehabilitace a žije střídavě v Česku a v Německu. Momentálně však má pouze německé občanství. Pobírá ale českou penzi a požádal o přiznání příspěvku pro politické vězně. Úřady mu nevyhověly s vysvětlením, že nemá české občanství. Jeho případ nyní řeší Nejvyšší správní soud.
Bachmannovi by podle Müllera v jeho sporu pomohla Charta základních práv EU. Ta je spojena s lisabonskou smlouvou, a proto dosud není plně platná a závazná. Proto chtěl Bachmann vstoupit do řízení před Ústavním soudem.
"Chtěli jsme, aby soud rozhodl, že občané kteréhokoli státu EU mají na území České republiky stejná práva jako občané České republiky, a to nehledě na to, zda lisabonská smlouva je, či není ratifikována," řekl Müller.
Podle advokáta se Bachmannův případ nijak netýká majetkových nároků sudetských Němců a diskutovaného vlivu Charty základních práv EU a lisabonské smlouvy na Benešovy dekrety. "On se nechce zaplétat do politických sporů v ČR, jako svědku Jehovovu a cizímu státnímu příslušníkovi mu to nepřísluší," uvedl Müller.
Ústavní soud lisabonskou smlouvu projedná v úterý. Účastníky řízení jsou kromě navrhovatelů, tedy skupiny senátorů, ještě prezident Václav Klaus, jehož zřejmě zastoupí právník, Poslanecká sněmovna, Senát a vláda. Soud podle Langáška nedostal žádný jiný návrh na přistoupení do řízení.