Provizorní bariéry byly okolo věže rozmístěny již před dvěma lety, nyní je nahrazuje trvalejší řešení: prostranství u věže obklopí ze dvou stran skleněné stěny o tloušťce 6,5 centimetru, další dvě strany zabezpečí kovové ploty vysoké 3,24 metru, tedy setinu výšky věže. U skleněných stěn bude rozmístěno ještě 420 překážek proti případnému útoku automobilem.
Nad bezpečím zde bdí hlídkující vojáci. Bernard Gaudillère, který stojí v čele společnosti provozující Eiffelovu věž, prohlásil, že nové bariéry, „pevné jako skála“, zajistí „absolutní bezpečí“. A také jsou podle jeho názoru „mnohem hezčí a romantičtější“ než prozatímní zábrany, které nahrazují v rámci celkové rekonstrukce věže za 300 milionů eur (asi 7,7 miliardy korun) před olympijskými hrami v Paříži v roce 2024.
Protesty proti stavbě bariér
Ale Pařížané ze skupiny, která si říká Přátelé Martových polí (na kterých Eiffelova věž stojí), protestují, že stavba bariér se nekonzultovala s místními obyvateli. Vadí jim rovněž příliš vysoké náklady na ploty a potíže s přístupem pro autobusy a pro zdravotně postižené. Tvrdí také, že radnice využila výjimečný stav k tomu, aby pod pláštíkem bezpečnosti prosadila změny bez zkoumání jejich dopadu na veřejné zájmy.
Při teroristických útocích ve Francii v posledních třech letech přišlo o život více než 240 lidí.
Eiffelova věž, představující symbol Paříže i celé Francie, každý rok uvítá na sedm milionů návštěvníků.
