* 1. Co je to advent?
Advent je čas očekávání a přípravy na narození Ježíše Krista. Slovo je odvozeno z latinského adventus - příchod.
* 2. Kdy a kde se začal advent slavit?
První informace o existenci přípravné doby na Vánoce, tedy adventu, máme z druhé poloviny 4. století ze Španělska a Galie.
* 3. Je pravda, že advent zahajuje církevní rok?
Křesťanské chápání času se odvíjí od Kristova narození. Je to důležitý milník v lidských dějinách, proto také o událostech, ke kterým došlo, říkáme, že se odehrály před Kristovým narozením nebo po něm. Protože advent je silně spojený s Božím narozením, je také první adventní neděle zároveň prvním dnem církevního roku.
* 4. Jak dlouho advent trvá a co je jeho vyvrcholením?
Doba adventní má vždy čtyři neděle, ale nemusí mít celé čtyři týdny. Může tak trvat 22 až 28 dní a začátek může připadnout na kterýkoli den mezi 27. listopadem a 3. prosincem.
* 5. Proč se počítá na čtyři adventní neděle? Kdo to takto určil?
To určila církev. Ale nedá se říci, že tak někdo rozhodl ze dne na den. Je to spíše otázka dějinného vývoje. Neděle byla vždycky základem církevního roku, takže advent začínal v neděli. Například v 6. století v Miláně začínal advent v neděli po svatém Martinovi a měl šest nedělí. V Římě začínal po svaté Kateřině a tam měl čtyři neděle. V průběhu staletí se stal pro západokřesťanský svět závazným římský zvyk.
* 6. Co se stane, když Štědrý večer připadne na neděli?
Pokud 24. prosince připadne na neděli, tak ji slavíme jako poslední, čtvrtou neděli adventní. V liturgickém (církevním) kalendáři je 24. prosinec posledním adventním dnem před Slavností narození Páně, kterou slavíme 25. prosince.
* 7. Používá církev termínů, jako je bronzová, stříbrná a zlatá neděle?
Pokud ne, má pro ty čtyři neděle nějaká zvláštní označení? První je železná! Teprve pak následují zmiňované. V církvi tato označení ale nejsou běžná. Spíše popisují tržby obchodníků, které rostou s blížícími se Vánocemi.
* 8. Jaký je obsah mší během adventních nedělí?
Církev si během těchto dnů připomíná dvojí příchod Krista. Nejdříve je to očekávaný druhý příchod na konci času. Tomu je věnovaný začátek adventu. Pak se slaví jeho příchod k lidem jako historická událost, která se odehrála asi před dvěma tisíci lety. Tomu se věnují mše od 17. prosince.
* 9. Proč zdobíme adventní věnce?
Vytváření a zdobení adventního věnce patří k poměrně mladým zvykům. Má kořeny v Rakousku a Německu, kde se začaly věnce objevovat v polovině devatenáctého století. Adventní věnce jsou prvními posly blížících se vánočních svátků. Základem adventního věnce je kruhový tvar symbolizující jednotu lidí s Bohem.
* 10. Z čeho by měl být adventní věnec zhotoven?
Měl by být zhotovený ze zelených větviček jehličnanů. Tím se symbolizovala naděje na věčný život, který Ježíš přislíbil křesťanům. Pokud chceme dodržovat pravidla, pak musíme mít na paměti, že barvou adventu je fialová. Proto by svíčky měly mít barvu fialovou. Až na jednu, která je růžová a ta symbolizuje třetí adventní neděli, která je nedělí radosti.
* 11. Co bychom měli během adventu dělat?
Advent by měl být dobou uklidnění, rozjímání, dobou, kdy si uděláme čas na sebe a své nejbližší. Přesný opak toho, co pozorujeme v poslední době.
* 12. Jak se liší vnímání adventu v různých církvích?
Až na malé výjimky prožívají všechny křesťanské církve advent podobně. V případě církve pravoslavné jsou tyto oslavy v čase posunuté, a to z důvodu používání juliánského kalendáře.
* 13. Co má s adventem společného Církev adventistů sedmého dne?
Na oficiálních stránkách této církve v České republice se píše, že Církev adventistů sedmého dne klade důraz na svěcení soboty jako dne odpočinku (odtud sedmý den) a také na očekávání druhého Kristova příchodu na svět (odtud adventisté).
* 14. Co to jsou roráty?
Tak jsou pojmenované votivní (věnované, děkovné) mše k Panně Marii, které se sloužily ve všední dny ještě za tmy. Název „roráty“ pochází od úvodní písně, která v latině začínala Rorate coeli, česky „rosu dejte nebesa“. Na tyto mše chodili věřící s lucerničkami. Obzvlášť byly navštěvované dětmi.
* 15. Jaké jsou - z liturgického hlediska - nejdůležitější postavy adventního času?
Liturgickou nejdůležitější postavou adventu je Jan Křtitel, poslední prorok Starého zákona, který byl bezprostředním předchůdcem Ježíše a na jeho příchod připravoval současníky. Adventní liturgii by přece jenom něco chybělo, kdyby neměla žádné pozadí, které vytvářejí různé obyčeje. Ty jsou spojované se světci. S adventem souvisí svátek svatého Martina, i když se slaví dlouho před začátkem adventní doby. Podobně se to má se svátkem sv. Kateřiny nebo Ondřeje. V době adventní hrají důležitou roli sv. Barbora, sv. Mikuláš a sv. Lucie.
* 16. Musím se během adventu postit?
A co smím a nesmím během půstu jíst a pít? Na rozdíl od dřívějška není už dnes advent jen dobou postní, je to také doba radostného očekávání. Sice můžeme jíst a pít všechno, ale určité sebeovládání by bylo na místě (a to nejen v adventu).
* 17. Existují během adventu nějaká jiná omezení?
Ne, žádná zvláštní omezení neexistují.
* 18. Proč jsou na věnci čtyři svíčky a kdy se mají zapalovat?
Pro křesťany je světlo symbolem Ježíše Krista. Svíce se postupně rozsvěcující s každou adventní nedělí, poukazovaly na blížící se příchod Světla Světa - Božského dítěte.
* 19. Jakou roli hraje během adventu hvězda betlémská?
Betlémská hvězda je symbolem, který patří spíše k vánočním svátkům. Podle tradice zazářila nad Betlémem, místem narození Ježíše, velká hvězda, která také hrála roli průvodce pro mudrce z východu, kteří hledali nově narozené dítě, jemuž se chtěli poklonit.
* 20. Proč se na Mikuláše a Štědrý den obdarováváme?
Obdarovávání se patří k Vánocům, ale také k adventní době. Tím největším darem, který dostalo lidstvo, bylo narození Ježíše. Na toto obdarování odpovídáme tím, že nadělujeme dárky druhým. Být darem pro druhé a obdarovávat je součástí našeho člověčenství.
* 21. Proč má být darující anonymní?
Jak na Mikuláše, tak i na Štědrý večer dáváme dárky skrytě. Nejde totiž o zviditelňování sebe, ale o poukázání na Toho, od nějž všechno máme. Součástí adventu je také dobročinnost. Myslíme na ty, kteří potřebují naši pomoc. Dnes se čím dál více rozšiřuje krásný zvyk benefičních adventních koncertů a různých charitativních sbírek.
* 22. Jaký význam má adventní kalendář?
Ještě mladším zvykem než adventní věnec je mezi dětmi oblíbený adventní kalendář. Ten se zrodil v Mnichově v roce 1908. Jeden majitel tiskárny uvedl na trh vystřihovací kalendář nazvaný V zemi Ježíškově. Na listu bylo čtyřiadvacet vánočních obrázků. Děti každý den vystřihly jeden obrázek a tak sestavovaly betlémskou krajinu.
* 23. Proč je adventní kalendář čokoládový?
Advent je čas očekávání a přípravy na narození Ježíše Krista. Slovo je odvozeno z latinského adventus - příchod.
* 2. Kdy a kde se začal advent slavit?
První informace o existenci přípravné doby na Vánoce, tedy adventu, máme z druhé poloviny 4. století ze Španělska a Galie.
* 3. Je pravda, že advent zahajuje církevní rok?
Křesťanské chápání času se odvíjí od Kristova narození. Je to důležitý milník v lidských dějinách, proto také o událostech, ke kterým došlo, říkáme, že se odehrály před Kristovým narozením nebo po něm. Protože advent je silně spojený s Božím narozením, je také první adventní neděle zároveň prvním dnem církevního roku.
* 4. Jak dlouho advent trvá a co je jeho vyvrcholením?
Doba adventní má vždy čtyři neděle, ale nemusí mít celé čtyři týdny. Může tak trvat 22 až 28 dní a začátek může připadnout na kterýkoli den mezi 27. listopadem a 3. prosincem.
* 5. Proč se počítá na čtyři adventní neděle? Kdo to takto určil?
To určila církev. Ale nedá se říci, že tak někdo rozhodl ze dne na den. Je to spíše otázka dějinného vývoje. Neděle byla vždycky základem církevního roku, takže advent začínal v neděli. Například v 6. století v Miláně začínal advent v neděli po svatém Martinovi a měl šest nedělí. V Římě začínal po svaté Kateřině a tam měl čtyři neděle. V průběhu staletí se stal pro západokřesťanský svět závazným římský zvyk.
* 6. Co se stane, když Štědrý večer připadne na neděli?
Pokud 24. prosince připadne na neděli, tak ji slavíme jako poslední, čtvrtou neděli adventní. V liturgickém (církevním) kalendáři je 24. prosinec posledním adventním dnem před Slavností narození Páně, kterou slavíme 25. prosince.
* 7. Používá církev termínů, jako je bronzová, stříbrná a zlatá neděle?
Pokud ne, má pro ty čtyři neděle nějaká zvláštní označení? První je železná! Teprve pak následují zmiňované. V církvi tato označení ale nejsou běžná. Spíše popisují tržby obchodníků, které rostou s blížícími se Vánocemi.
* 8. Jaký je obsah mší během adventních nedělí?
Církev si během těchto dnů připomíná dvojí příchod Krista. Nejdříve je to očekávaný druhý příchod na konci času. Tomu je věnovaný začátek adventu. Pak se slaví jeho příchod k lidem jako historická událost, která se odehrála asi před dvěma tisíci lety. Tomu se věnují mše od 17. prosince.
* 9. Proč zdobíme adventní věnce?
Vytváření a zdobení adventního věnce patří k poměrně mladým zvykům. Má kořeny v Rakousku a Německu, kde se začaly věnce objevovat v polovině devatenáctého století. Adventní věnce jsou prvními posly blížících se vánočních svátků. Základem adventního věnce je kruhový tvar symbolizující jednotu lidí s Bohem.
* 10. Z čeho by měl být adventní věnec zhotoven?
Měl by být zhotovený ze zelených větviček jehličnanů. Tím se symbolizovala naděje na věčný život, který Ježíš přislíbil křesťanům. Pokud chceme dodržovat pravidla, pak musíme mít na paměti, že barvou adventu je fialová. Proto by svíčky měly mít barvu fialovou. Až na jednu, která je růžová a ta symbolizuje třetí adventní neděli, která je nedělí radosti.
* 11. Co bychom měli během adventu dělat?
Advent by měl být dobou uklidnění, rozjímání, dobou, kdy si uděláme čas na sebe a své nejbližší. Přesný opak toho, co pozorujeme v poslední době.
* 12. Jak se liší vnímání adventu v různých církvích?
Až na malé výjimky prožívají všechny křesťanské církve advent podobně. V případě církve pravoslavné jsou tyto oslavy v čase posunuté, a to z důvodu používání juliánského kalendáře.
* 13. Co má s adventem společného Církev adventistů sedmého dne?
Na oficiálních stránkách této církve v České republice se píše, že Církev adventistů sedmého dne klade důraz na svěcení soboty jako dne odpočinku (odtud sedmý den) a také na očekávání druhého Kristova příchodu na svět (odtud adventisté).
* 14. Co to jsou roráty?
Tak jsou pojmenované votivní (věnované, děkovné) mše k Panně Marii, které se sloužily ve všední dny ještě za tmy. Název „roráty“ pochází od úvodní písně, která v latině začínala Rorate coeli, česky „rosu dejte nebesa“. Na tyto mše chodili věřící s lucerničkami. Obzvlášť byly navštěvované dětmi.
* 15. Jaké jsou - z liturgického hlediska - nejdůležitější postavy adventního času?
Liturgickou nejdůležitější postavou adventu je Jan Křtitel, poslední prorok Starého zákona, který byl bezprostředním předchůdcem Ježíše a na jeho příchod připravoval současníky. Adventní liturgii by přece jenom něco chybělo, kdyby neměla žádné pozadí, které vytvářejí různé obyčeje. Ty jsou spojované se světci. S adventem souvisí svátek svatého Martina, i když se slaví dlouho před začátkem adventní doby. Podobně se to má se svátkem sv. Kateřiny nebo Ondřeje. V době adventní hrají důležitou roli sv. Barbora, sv. Mikuláš a sv. Lucie.
* 16. Musím se během adventu postit?
A co smím a nesmím během půstu jíst a pít? Na rozdíl od dřívějška není už dnes advent jen dobou postní, je to také doba radostného očekávání. Sice můžeme jíst a pít všechno, ale určité sebeovládání by bylo na místě (a to nejen v adventu).
* 17. Existují během adventu nějaká jiná omezení?
Ne, žádná zvláštní omezení neexistují.
* 18. Proč jsou na věnci čtyři svíčky a kdy se mají zapalovat?
Pro křesťany je světlo symbolem Ježíše Krista. Svíce se postupně rozsvěcující s každou adventní nedělí, poukazovaly na blížící se příchod Světla Světa - Božského dítěte.
* 19. Jakou roli hraje během adventu hvězda betlémská?
Betlémská hvězda je symbolem, který patří spíše k vánočním svátkům. Podle tradice zazářila nad Betlémem, místem narození Ježíše, velká hvězda, která také hrála roli průvodce pro mudrce z východu, kteří hledali nově narozené dítě, jemuž se chtěli poklonit.
* 20. Proč se na Mikuláše a Štědrý den obdarováváme?
Obdarovávání se patří k Vánocům, ale také k adventní době. Tím největším darem, který dostalo lidstvo, bylo narození Ježíše. Na toto obdarování odpovídáme tím, že nadělujeme dárky druhým. Být darem pro druhé a obdarovávat je součástí našeho člověčenství.
* 21. Proč má být darující anonymní?
Jak na Mikuláše, tak i na Štědrý večer dáváme dárky skrytě. Nejde totiž o zviditelňování sebe, ale o poukázání na Toho, od nějž všechno máme. Součástí adventu je také dobročinnost. Myslíme na ty, kteří potřebují naši pomoc. Dnes se čím dál více rozšiřuje krásný zvyk benefičních adventních koncertů a různých charitativních sbírek.
* 22. Jaký význam má adventní kalendář?
Ještě mladším zvykem než adventní věnec je mezi dětmi oblíbený adventní kalendář. Ten se zrodil v Mnichově v roce 1908. Jeden majitel tiskárny uvedl na trh vystřihovací kalendář nazvaný V zemi Ježíškově. Na listu bylo čtyřiadvacet vánočních obrázků. Děti každý den vystřihly jeden obrázek a tak sestavovaly betlémskou krajinu.
* 23. Proč je adventní kalendář čokoládový?
To má původ v Americe. V 70. letech minulého století se objevily ve Spojených státech kalendáře, které v sobě skrývaly čokoládové minidárky. Odtud ta tradice.
