V tuzemsku žije asi 40 tisíc druhů hmyzu, odborníci však pozorují stálý úbytek jak druhů, tak snižování četnosti jedinců. „Dochází k poklesům i druhů zcela běžných,“ uvádí Petr Šípek z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Například v USA se východní populace motýla monarchy stěhovavého snížila o 85 procent a podobné to bude jistě i u nás, jen scházejí relevantní data. Mezi tradičně zmiňované skupiny patří denní motýli či vážky, ohroženo je ale i přes 60 procent listorohých brouků. Vyhynula u nás již polovina druhů čmeláků, polovina z těch zbývajících má vážný problém.“
Důvody jsou dobře známé: patří mezi ně intenzivní zemědělství a lesnictví, znečištěné prostředí, roli hrají i klimatické změny. A také vypulírované zahrádky s trávníkem jak na golfovém hřišti. Zanedbané či zarostlé kouty v nich už nenajdeme. Jenže přirozeným útočištěm hmyzu v blízkosti našich domovů dříve bývaly právě všudypřítomné kamenné zídky, uschlé stromy či hromady listí nebo roští.
Není kam hlavu složit
Lidé si začínají dramatický úbytek hmyzu uvědomovat a mnozí se také rozhodli pro jeho záchranu něco udělat. V posledních letech rychle roste popularita takzvaných hmyzích hotelů, uměle vytvořených skrýší pro různé druhy hmyzu. Nacházejí využití nejen v zahradách, ale i na balkoně, terase, ve vnitrobloku, v parku nebo na školním pozemku. „V dobře udělaných a umístěných hmyzích hotelech může nalézt bezpečný úkryt překvapivé množství hmyzu, který má jinak v dnešní krajině plné sterilních trávníků a chemického zemědělství doslova problém, kam hlavu složit,“ říká ekolog Petr Dobrý. „V domečcích můžeme najít desítky druhů včelek samotářek, slunéčka, zlatoočky, škvory, motýly a další a další užitečné tvorečky. Složení obyvatel samozřejmě záleží na lokalitě, konstrukci domečku i okolním prostředí.“
HMYZÍ PŘÍBYTEK VLASTNÍMA RUKAMADomečky můžete koupit hotové, s minimem času a za zlomek nákladů je lze vyrobit i doma. POSTUP Sežeňte různé druhy materiálu: dřevěné hranoly nebo polena, nejrůznější suché rostliny, slámu, chomáče sena, dutá stébla, kusy kůry, šišky, větve a klacíky, nepálené cihly, hlínu nebo třeba jíl. Cílem je umožnit hmyzu, aby si vytvořil nejrůznější otvory, dutinky a chodbičky, ve kterých se ubytuje a přivede na svět další generace. Vytvořte konstrukci – může být dřevěná (využít lze třeba staré palety, stlučená prkna apod.), zděná, kovová. Dřevo a cihly provrtejte, ostatním materiálem konstrukci vyplňte. Přední stranu hmyzího příbytku potáhněte pletivem, jinak hrozí, že jeho obyvatelé poslouží jako krmivo pro ptáky, kteří se je z chodbiček budou snažit vytahovat. NEJJEDNODUŠŠÍ PŘÍBYTEK Kdo si na stavbu hmyzího domečku netroufá, může použít obrácený hliněný květináček zapuštěný do záhonu nebo do velké nádoby s rostlinami: při troše štěstí poslouží jako úkryt pro čmeláka. Škvorům stačí zavěšený květináč naplněný stébly suché trávy nebo slámou. Tento úkryt pak můžete přenášet tam, kde se vyskytují mšice nebo jiný pro nás škodlivý hmyz. PRVNÍ NÁJEMNÍCI Ve chvíli, kdy se otvory ucpou, je zřejmé, že je hotelový pokoj obsazen. Obzvlášť děti ocení, pokud mezi dutá stébla vložíme několik průhledných brček, která umožní hmyzí obyvatele zblízka pozorovat. KAM S NÍM? Nejlepší čas pro instalaci hmyzího útočiště je právě teď, domečky ale můžete umisťovat na pozemek celý rok. Potenciální nájemníci mají rádi stanoviště chráněná před deštěm a větrem. Další údržba se od nás už neočekává, naopak: dutinky se nedoporučuje jakkoliv narušovat, vysypávat nebo čistit. Domky bychom neměli ani přemísťovat. |
Na výrobu složité čmelíny se doporučuje spíše zakoupit již hotové u odborníků, naopak hmyzí hotýlky není třeba draze kupovat – ceny se pohybují v řádech stokorun, k mání jsou ale i grandhotely za dva a více tisíc. Lepší je popustit uzdu fantazii a pustit se do domácí výroby. Nemusíme budovat zrovna pětihvězdičkové apartmány, vytvořit funkční ubytovnu je velmi snadné (návod naleznete na další straně). „Kostru lze vyrobit z čehokoliv. Může být dřevěná, betonová, kovová, zděná. Tvarové i materiálové fantazii se zde meze nekladou. Viděl jsem již krásně zabydlené příbytky vyrobené ze staré pračky i ledničky. Hloubka pro výplň by ale měla být minimálně 15 cm,“ konstatuje Jiří Cafourek, propagátor městského včelaření a ochrany hmyzu.
„Mnohem důležitější je výplň. Na ní záleží, jaký hmyz (a zda vůbec) se zde ubytuje. Seno, sláma, mech, šišky, kůra, rákos, ulity hlemýžďů, navrtané tvárnice, navrtaná hliněná mazanina, navrtané dřevo – to vše může posloužit různým druhům užitečného hmyzu jako úkryt nebo pro vývoj jeho potomků. Tento materiál by měl být přírodní a chemicky neošetřený,“ dodává. Obecně platí, že čím pestřejší budou vybudované úkryty, tím více druhů hmyzu se v nich ubytuje. Důležité je také dodržovat některé zásady. Běžnou chybou, jak upozorňuje Cafourek, například bývá vyvrtání otvorů pro vývoj včel samotářek do příliš čerstvého dřeva. To ještě často pouští smolu, která zalepí jinak vhodné otvory a odrazuje včelky od osídlení. Otvory by měly mít také malý spád směrem ven, aby se v nich nedržela dešťová voda.
Domeček je hotový, umístěný na správném stanovišti, jen se nastěhovat. Za jak dlouho se tedy dají očekávat první nájemníci? Na to podle Jiřího Cafourka není snadná odpověď: „Záleží na tom, v jakém období hmyzí hotel jeho obyvatelům nabídnete, jaký materiál použijete, jak daleko je vhodná potrava a jak daleko a jak velká je populace hmyzu, který si musí svůj nový azyl najít.“ Zpravidla se můžete na první obyvatele těšit až v příštím roce.
Výroba a osazování hmyzích hotelů má kromě pomoci hmyzu ještě další aspekt. „Vidím a vítám tuto aktivitu také jako nenáročný a názorný prostředek k aktivaci a vzdělávání lidí. Pozorováním dění a přírodních dějů v takovém hotýlku je užitečnější a účelnější než pár kapitol ve školní učebnici,“ poznamenává Jiří Cafourek, který se rovněž věnuje práci s mládeží v rámci včelařských oddílů.
Děti ocení i malý domeček pro včelky samotářky na okenním parapetu na chráněné jihovýchodní či jihozápadní straně domu a mohou se těšit z pozorování nesmírně zajímavého života samotářek z pohodlí domova. Tyto neškodné tvory mnoho lidí z neznalosti dokonce hubí, a to přesto, že žihadlo od nich nikomu nehrozí.
Noví nájemníci
Právě včely samotářky hmyzí hotely využívají vůbec nejčastěji. Vyhledávají dlouhé, hluboké skuliny, kam mohou klást vajíčka. K nim pak přidají zásobu potravy pro budoucí larvy a otvor uzavřou třeba listy nebo hlínou. Vykrmené larvy se zakuklí a z kukel se vylíhne nové včelí potomstvo. Hned za samotářkami se mezi prvními určitě přihrnou škvoři: ti preferují pokoje ze sena nebo slámy. Následovat je budou slunéčka a další hmyz, nalámanou kůru a šišky obsadí výkonní likvidátoři mšic – zlatoočka.
Hmyzí hotely však nejsou samospásné: ani sebekrásnější příbytek nemůže zcela nahradit jeden starý spadlý, trouchnivějící strom. „Nejvhodnější pro užitečný hmyz je zahrádka neudržovaná. Pravidelně sekaný trávník, vybetonované cestičky, do čista odplevelené záhonky, absence spadaného listí – zahrádka jako ze škatulky je pro hmyz hotová poušť. Zde se potřeby a představy člověka a hmyzu nejvíce rozcházejí,“ popisuje propagátor městského včelaření Jiří Cafourek a vypočítává, co naopak hmyz na zahradě uvítá: hromádku spadaného listí a větví, kompost, kamení, staré pískoviště, suché popraskané špalky ze starých stromů. Samozřejmostí je pak co největší omezení na zahrádkách používané chemie.
„Důležitá je i výsadba původních rostlin, zahrada, kde něco kvete od jara do podzimu. Nejlepší je vyměnit kus anglického trávníku za bylinky nebo květnatou louku. Když přidáme pítko, aby i v období sucha měli zvířecí sousedé možnost se napít, bude to báječné,“ doplňuje ekolog Petr Dobrý.
Na popularitě dnes nejvíce získává zejména hmyz, který je nezbytný pro opylování pro nás důležitých rostlin. Do této skupiny patří rovněž nepříliš oblíbené druhy, a také ty, které byly v minulosti označovány za škůdce. „Tento termín nemám rád,“ říká Petr Šípek a vysvětluje: „Jde o velmi komplexní problematiku, ale zpravidla lze říci, že takzvaní škůdci působí jako indikátory určité nerovnováhy. Umělé produkční porosty nejsou přirozená společenstva, a je proto z pohledu přírody naprosto normální, že zde dojde ke gradaci určitých šikovnějších druhů, které nemají konkurenci. Například kůrovec, který teď působí ve smrkových lesích středních poloh, ukazuje, jak jsou tyto lesy intenzivní, tmavé a nestabilní. O této situaci se však vědělo již počátkem devadesátých let a není chybou samotného kůrovce,“ vysvětluje.
Ještě ale zpět k domkům. V ideální krajině by je podle Petra Dobrého hmyz ani nepotřeboval. „Ale dnes jí vládnou chemicky ošetřovaná monokulturní pole bez remízků, louky sekané v rámci dotací všechny naráz, uklizené hospodářské lesy bez tlejícího dřeva a anglické trávníky. Každá přírodě přátelská zahrada představuje takovou Noemovou archu, kde je i pro hmyzí tvorečky svět ještě v pořádku. Čím více takových zahrad, předzahrádek, balkonů, ale i jen okenních parapetů bude, tím větší šance je, že až i naši politici, zemědělci a lesáci dostanou rozum, bude se mít na větší plochy z těch malých vůbec kdo vrátit,“ dodává Dobrý.
V dobře udělaných a umístěných hmyzích hotelech může najít bezpečný úkryt velké množství hmyzu, který má jinak v dnešní krajině, plné sterilních trávníků a chemického zemědělství, doslova problém, kam hlavu složit
