Odkud je bota vržená po Bushovi?

Pro mnohé se tímto činem stal Muntadar Zajdí hrdinou a někteří věří, že část jeho slávy pronikla i do bot, které se téměř dotkly prezidentské hlavy.
Objevily se různé názory, které tvrdí, že dotyčná obuv pochází z Turecka nebo Libanonu, anebo, jako většina bot v Iráku i jinde ve světě, z Číny.

Zajdího bratr se však včera pokusil tyto spekulace vyvrátit. „Na sto procent jsou vyrobené v Iráku,“ řekl Udaj Zajdí agentuře Reuters. „Jeho boty nejsou ani čínské, ani turecké,“ dodal. Prý pocházejí z bagdádské továrny iráckého obuvníka Aláa Haddáda, který patří mezi nejlepší v zemi.

Ovšem turecký deník Yeni Safak tvrdí, že boty jsou turecké provenience a vyrobil je podnikatel Ramazan Baydan. Fotografie slavných bot se objevila v listu na titulní straně spolu s velkým titulkem „Made in Turkey.“

Baydan uvádí, že tento model vytvořil v roce 1999 a po nedělním incidentu prý objednávky z Iráku stouply o sto procent. „I kdyby trefily Bushovu hlavu, neublížily by mu,“ říká o svých botách. Naráží tak na jemnost použitých materiálů. Také libanonský deník As-Safír se na titulní straně věnoval této kauze. Otiskl fotografii Zajdího pořízenou letos v listopadu, kdy novinář navštívil Bejrút. Doprovodný titulek se vemlouvavě ptá: „Koupil ty boty v Bejrútu?“

Kde se slavný pár bot nachází nyní, není známo. Ale poptávka po nich je nebývale vysoká. Mezi prvními zájemci o koupi černých čtyřiačtyřicítek byl technický ředitel iráckého fotbalového týmu Adnan Hamad.

Ten nabídl 100 tisíc dolarů. Zatím poslední zprávy hovoří o saúdskoarabském podnikateli, který by za jedinou botu byl ochoten zaplatit až deset milionů dolarů.

Novinář hodil na Bushe boty při nedělní tiskové konferenci v Bagdádu, kam se americký prezident přijel rozloučit, protože mu brzy vyprší funkční období. Chtěl tak prý vyjádřit odpor vůči americké okupaci, která stojí za tisíci mrtvými Iráčany, které na svých cestách po zemi viděl.

Nabízí mu i dceru
V celém arabském světě si získal nespočet příznivců. Například irácký duchovní a odpůrce americké okupace Muktada Sadr ho označil za hrdinu žurnalistiky. Jistý Egypťan zase nabídl Zajdímu svou dvacetiletou dceru za manželku, až vyjde z vězení. Ta prý souhlasí a cítí se poctěna možností „být spojena s tímto hrdinou“.

I přes další negativní názory na tento čin, které se zatím vyskytly, se podle iráckých zdrojů nabídlo už přes 1000 advokátů, kteří jsou připraveni ho hájit.
Na Zajdího podporu vyšly do ulic tisíce obyvatel Bagdádu. Padesát palestinských novinářů se včera ze solidarity s Iráčanem zulo před betlémskou bazilikou Narození Páně a žádali propuštění svého kolegy. Vybrali si k tomu místo, kudy v těchto předvánočních dnech proudí stovky zahraničních turistů.

Spekulovalo se také o případné kauci, která by dostala Zajdího z vazby. Vyšetřující soudce včera ale tuto alternativu zamítl. Jedním z důvodů byl fakt, že na tento čin se vztahuje mimo jiné paragraf o útoku na hlavu cizího státu.

Zajdí se omluvil
Sám Zajdí včera požádal o milost a svůj čin označil za „odporný“. „Teď je příliš pozdě litovat tohoto nezanedbatelného a odporného činu, který jsem spáchal,“ napsal v dopise doručeném iráckému premiérovi Núrímu Málikímu. „Proto vás prosím o milost.“ Zajdí se premiérovi Málikímu zároveň omluvil za to, že ho před Georgem Bushem zahanbil.