„Snažíme se, aby strava byla co nejpřirozenější a pestrá. Kvalitní výživa je nezbytnou součástí úspěšného chovu. Nejdražší strávníci na krmení jsou rejnoci a gepard, jejichž průměrná denní krmná dávka stojí více než 200 korun,“ uvedla krmivářka svatokopecké zoo Dana Smičková.
Nejvíce peněz stojí v součtu krmivo pro masožravce, jejichž strava loni zoo na Svatém Kopečku přišla na 1,352 milionu korun. Například jeden lev berberský týdně spořádá 30 kilogramů masa.
Někteří návštěvníci se podle Gronské pozastavují nad jídelníčkem zvířecích svěřenců a často jim i trošku závidí pořádnou porci kvalitního masa. „Takovým typickým provokatérem je gepard. Jedná se o nejnáročnějšího konzumenta čerstvého masa. Jeho oblíbenou pochoutkou jsou kuřecí steaky bez kosti, vepřové či králičí maso,“ řekla Gronská.
Samostatnou kapitolou jsou drápkaté opičky, které svým vzrůstem patří mezi nejmenší chovance zoo, avšak z pohledu labužnické nátury nemají konkurenci. Jídelníček malých opiček je velmi pestrý a srovnání s ním snese snad jen krmivo mravenečníků.
Typickou potravu neposedných opiček tvoří běžné i exotické ovoce, vitamíny, minerály, med a myšky. „V létě pak květy pampelišek, speciální krmiva určená pro tyto druhy opic, křepelčí vajíčka, hmyz v podobě cvrčků, sarančat, či švábů,“ uvedla Gronská.
Návštěvnost zoologické zahrady na Svatém Kopečku loni i díky příznivému počasí vzrostla meziročně o 18 059 na 357 221 lidí a byla nejvyšší za posledních pět let. Naopak v roce 2017 se návštěvnost zoo kvůli dlouhé a tuhé zimě mírně snížila a branami zahrady prošlo ve srovnání s rokem 2016 o 344 lidí méně. Celkem jich předloni bylo 339 162. |
Mravenečníci mají podle Gronské také mlsné jazýčky a jejich menu je velmi pestré. „V zahradě jim dáváme jemně namleté maso s vejci, banány, ovesné vločky, kvalitní granule pro psy bez lepku, neschází ani minerály s vitaminy,“ vypočítala oblíbené pochoutky mravenečníků. Naopak nejskromnější je z pohledu stravy krajta vodní, kterou ošetřovatelé krmí jednou měsíčně.
Zoo na Svatém Kopečku patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Olomouckém kraji. Chová čtyři stovky druhů zvířat a ošetřovatelé pečují o 1900 jedinců. Zřizovatelem zahrady je olomoucký magistrát, který její provoz dotuje. Zoo si vlastními aktivitami vydělá zhruba polovinu částky potřebné na provoz.