Kostru mohou lidé vidět v zadní části pavilonu Tanganika. Ten obývají i hroši obojživelní, kteří jsou erbovním zvířetem ostravské zahrady. Zoo je má ve svém znaku a také vede jejich evropskou plemennou knihu. Model má na délku zhruba tři metry, je 1,5 metru vysoký a váží asi 200 kilogramů. Jeho výroba stála 130.000 korun, zaplatil ji sponzor.
"Návštěvníci si na něj sice nebudou moci sáhnout, protože některé části jsou křehké, ale myslím, že i tak je model velmi atraktivní. Je dobře nasvícený a doplňují jej informační tabule," řekla mluvčí zahrady Šárka Kalousková. Kompletní kostra tak známého zvířete není podle informací pracovníků ostravské zoo vystavena v žádné jiné veřejně dostupné instituci v republice.
Zahrada chová hrochy od roku 1967. Prvním hrochem v Ostravě byla právě Róza, která v tomto roce přicestovala jako šestiletá a v zahradě žila dalších 42 let. Než v roce 2009 uhynula, přivedla na svět deset mláďat, z nichž osm se podařilo odchovat. Byla jedním z nejdéle žijících zvířat v ostravské zoo. "V roce 1972 porodila Róza v Ostravě vůbec první hroší mládě v Československu. Poslední mládě se jí narodilo v roce 1991," řekla Kalousková.
V opraveném hroším pavilonu dnes v Ostravě žijí tři hroši: samice Katka, samec Honza a roční sameček, jejich potomek. "Dříve bylo toto atraktivní zvíře chováno poměrně často, postupně ale míst, kde se hroši chovají, ubývá. V Česku je to už jen v Zoo Ostrava a v Zoo Praha," uvedla Kalousková. Doplnila, že hrochů dramaticky ubývá i ve volné přírodě a již několik let jsou zapsáni v Červeném seznamu ohrožených druhů.
