„Požadujeme kompletní objasnění a odpovědnost za to musí nést spolkový prezident a spolková vláda,“ uvedli podle agentury DPA ve společném prohlášení oba předsedové strany Levice Oskar Lafontaine a Lothar Bisky spolu se šéfem poslaneckého klubu Gregorem Gysim. „Všichni obyvatelé na to mají právo, neboť Rosa Luxemburgová, zavražděná v roce 1919 s Karlem Liebknechtem, byla významnou osobností nejen německého, ale i mezinárodního dělnického hnutí,“ dodali představitelé německé krajní levice.
Pravost nálezu musí potvrdit testy DNA
Torzo ženského těla bez hlavy a spodních částí rukou a nohou, které patolog Tsokos objevil náhodou, když připravoval výstavu, má podle něj shodné znaky s postavou Luxemburgové. „Z devadesáti procent jsem si jistý, že je to Luxemburgová,“ řekl agentuře Reuters. Nalezené tělo je podle něj „úžasně podobné skutečné Rose Luxemburgové“. Odpovídá prý věku, v němž levicová aktivistka přišla o život, a jsou na něm patrné i tělesné vady, které Luxemburgovou trápily.
|
25. 1. 1919 pohřbili na berlínském hřbitově Friedrichsfelde spartakovce zabité při pokusu o levicový převrat ve dnech 5.-12. ledna. Rakve v popředí patřily Rose Luxemburgové a Karlu Liebknechtovi, zakladatelům Komunistické strany Německa, kteří byli zavražděni 15. ledna 1919. Rakev Luxemburgové byla prázdná. Její tělo bylo vyloveno z průplavu Landwehrkanal až po čtyřech měsících 1. června a uloženo do hrobu o 12 dní později. Během pitvy lékaři konstatovali, že na lebce chyběly stopy po úderech pažeb zbraní i po průstřelu hlavy. Tělo nemělo ani vadu kyčle, ani různou délku noh. Po prozkoumání trupu neznámé ženy, uloženého v nemocnici Berliner Charité, dokázal počítačový tomograf, že neznámá utopenkyně trpěla artrózou a měla různě dlouhé nohy podobně jako německá revolucionářka. Podle nálezce, patologa Michaela Tsokose je tajemnou ženou Rosa Luxemburgová. |
Prozkoumání mrtvoly na počítačovém tomografu totiž ukázalo, že tělo patřilo ženě, které bylo v okamžiku smrti mezi čtyřiceti a padesáti lety, trpěla artrózou a měla různě dlouhé nohy. Slavné revolucionářce bylo v době zavraždění sedmačtyřicet let a potýkala se s vrozeným vykloubením kyčlí, což u ní zapříčinilo odlišnou délku dolních končetin. Pravost nálezu nicméně musí nejprve potvrdit testy DNA, píše internetový server německého listu Der Spiegel.
Rosa Luxemburgová stála spolu s Karlem Liebknechtem v čele povstání levicových Spartakovců, jež vypuklo v Berlíně počátkem roku 1919. Německá vláda ho tenkrát rychle potlačila, oba politici byli zajati, mučeni a nakonec zabiti.
Luxemburgovou vojáci střelili do hlavy a její tělo hodili do řeky. Později mělo být uloženo na hřbitově v berlínské čtvrti Friedrichsfelde, kam chodí každoročně uctít její památku tisíce stoupenců levice.
Nevěří, že pravé tělo pohřbili
Michael Tsokos ovšem nevěří, že tělo Luxemburgové bylo vůbec pohřbeno. Jeho hypotézu prý potvrzují četné nesrovnalosti v protokolu z pitvy domnělého těla polské rodačky, která byla provedena v červnu 1919.
Berlínský patolog nyní doufá, že získá některé osobní věci Luxemburgové, z nichž by mohl odebrat vzorky DNA a porovnat je se vzorky nalezeného torza. Zkoušel je už získat z poštovních známek, které jedna z význačných postav komunistického hnutí používala. Použitelný vzorek se mu však zatím odebrat nepodařilo.
