130 let
Piercer Shemon, občanským jménem Šimon Svěrák.

Piercer Shemon, občanským jménem Šimon Svěrák. | foto: https://www.instagram.com/shemon.hell

Piercing je stále v kurzu. Chybí ale osvěta, má jasno přední tuzemský piercer

Magazín
  •   5:00
PRAHA - Už dvanáct let propichuje Češky a Čechy, kteří se rozhodli nosit piercing v uších, nosu či na intimních místech. Nedávno se mu přitom dostalo výjimečného ocenění: díky stipendiu od americké Asociace profesionálních piercerů (APP) se ve dnech 12. až 17. května zúčastnil její světové konference v Las Vegas.

Příští rok se bude konat jubilejní, už 25. ročník konference Asociace profesionálních piercerů. „Účast na konferenci je velice drahá. Koná se přímo v Planet Hollywood – nejde tedy jenom o vstup, ale i o ubytování a tak dále. APP proto má svůj stipendijní program, v rámci kterého každoročně vybírá asi deset lidí, kteří si zaplatí jen cestu, zbytek už hradí oni,“ řekl LN piercer Shemon, občanským jménem Šimon Svěrák. 

Tetování jako výšivka. Tatér Martin Štuler využívá jehlu a nit

Toto stipendium dostal jako vůbec první Čech. Spolu s ním se na obří akci, jíž se účastnilo asi 1200 piercerů z celého světa, vypravil rovněž první Slovák – Branislav Blaščák z bratislavského studia Body Gallery. Mezinárodní setkání oborových špiček má několik cílů. APP funguje coby vzdělávací organizace, jež ovlivňuje postupy i standardy v piercingu a těm „prověřeným“ udílí i cenné certifikáty kvality. Na mítinku tak vystupují praví machři s desítkami přednášek a workshopů, debatuje se o technikách píchání, anatomii, postupech sterilizace, hojení vpichů, špercích či dějinách oboru. 

Jeden z bloků byl třeba věnován Fakiru Musafarovi, strůjci hnutí Modern Primitives, jenž zemřel loni v srpnu ve věku 87 let. „Stal se obhájcem tělesných her (body-play),“ psaly v nekrologu o muži, jenž se kromě jiného věšel za háky v kůži, slovutné New York Times. 

Z očí do očí... s mistry

Právě setkání s legendami nadchlo Shemona nejvíc. „Potkal jsem se s Jimem Wardem, který založil piercingovou scénu, jak ji známe dnes: měl první studio, vymyslel dosud užívané techniky. Takový zážitek se dá těžko k něčemu přirovnat... V nadsázce je to něco, jako kdyby se současný psychoanalytik setkal s Freudem,“ líčí Shemon. 

Zaujala jej též tříhodinová přednáška lékařky, která v Americe aktivně spolupracuje s piercery. „Její přednáška byla perfektní, odnesl jsem si asi dvacet stránek poznámek,“ říká doktorand, který na Filozofické fakultě UK obhájil diplomku o ideologii surrealismu (2013) a dopisuje disertaci. V Las Vegas viděl i aktuální hvězdy: veterána Ryana Oulletta, který učí profesní tipy a triky, kde a jak píchnout. „Ryan si nic nenechává pro sebe; neváhá se podělit o postupy, které piloval desetiletí,“ oceňuje Shemon na členovi předsednictva APP. 

Další personou je Brian Skellie, distributor autoklávů a nadšenec pro sterilizační pomůcky. „Řekneš mu jméno nějaké třeba dnes už nepříliš používané dezinfekce, a on z hlavy vychrlí její přesné složení,“ dodává. A jak se dostal k prestižnímu stipendiu? Léta jezdí na různé akce do Německa, kde se o této šanci dozvěděl. „Nejprve jsem musel vyplnit dotazník, napsat motivační dopis, opatřit si doporučující dopisy z ciziny a natočit motivační video. V užším výběru došlo na pohovory po Skypu, pak ještě další. Nakonec člověk na konferenci nejede jako obyčejný návštěvník, ale APP s organizací taky pomáhá. To je perfektní, protože se dostanete do zázemí a vidíte, jak to vlastně celé funguje,“ líčí manažer legendárního pražského studia Hell. 

Součástí konference byl i veletrh šperků pro piercing. „V oblasti designu šperků jsou Američané průkopníci. Mají je hezčí, originálnější, šperkaři tam spolupracují s piercery, náušnice jsou anatomicky vhodnější. V Česku jsou lidé zvyklí nosit šperky spíš tradičnější jako kuličky, kroužky. Jinde jsou populární i drahé kovy, originální design... Jedná se ale stále o zboží určené hlavně pro ženy. V budoucnu očekáváme příchod elegantních piercingových šperků pro muže. To se rozjíždí v Itálii, ale musí se to uchytit hlavně vUSA – to totiž rozhoduje,“ míní Shemon. 

Za lepší vzdělání

Z Ameriky si přivezl i nové nápady. A cíle. „Myslím, že i tady v Česku by se mělo vzdělávání piercerů zlepšit. Když dnes chcete dělat piercing, musíte si udělat kurz na kosmetičku a pak rekvalifikaci jako piercer. To ale často učí lidé, kteří neměli možnost dostat se do kontaktu s mezinárodní scénou,“ nastiňuje Šimon Svěrák, jak se lze dobrat živnostenského listu opravňujícího k zákrokům porušujícím integritu kůže (podobně se to má s tetováním). 

„Uvažuji proto, že bych se v této oblasti věnoval větší osvětě – vzdělaní musejí být nejen pierceři, ale i jejich zákazníci. Ti přitom často netuší, jak rozpoznat kvalitního piercera od nezkušeného,“ doplňuje. 

V Česku dnes podle něj působí deset až dvacet kvalitních piercerů, což je na skoro jedenáctimilionovou zemi málo. „Spousta šikovných lidí piercing dělá bez hlubšího porozumění pro postupy, které používají – a to je škoda. Nestačí vědět, ,co a jak‘ mám dělat, ale také ,proč‘ to mám dělat. Řemeslo je potřeba zvládnout,“ říká. 

Jeho klientelu tvoří hlavně lidé asi ve věku od 14 do 26 let (u mladších osmnácti let jen se souhlasem rodičů) a spíše ženy, jichž je odhadem osmdesát procent. Shemon píchá ozdoby do chrupavek, ale i intimní šperky do bradavek, pupíků či genitálií. Na nose dělá nostrily i septum (skrz přepážku). Nesmysly a nehojivé věci odmítá do těla vpravovat: třeba piercing na namáhanou kožní řasu na dlani mezi palcem a ukazováčkem; výjimečně se prý objeví i zákazníci s vpravdě neskutečnými požadavky – například když chtějí „díru“ skrz ruku.

 „Často si lidé myslí, že je piercing na ústupu, ale je tomu přesně naopak. Dnes je zájem větší než kdykoliv dřív. Piercing už je v naší kultuře něco naprosto běžného: nemluvím o extrémech, ale piercingy nosu či ucha jsou prakticky běžné. Pracuji na tom, aby se v Česku rozvinul i trh s novými šperky. Jsou sice dražší, ale zase atraktivnější například i pro starší generaci,“ uzavírá Shemon, jenž dostal od APP nabídku někdy v Americe i sám přednášet. Piercing „jede“, ale chybí tu osvěta.

Autor: Martin Rychlík