Pivovarnické Nizozemsko pokouší štěstí s pěstováním vína

Autor: ,
  7:00
AMSTERODAM - Příliš chladno, příliš vlhko a ne dost slunečního svitu. Po staletí bylo pivovarnické Nizozemsko odsouváno coby země, kde nejde vysadit vinice a vyrábět slušné víno - až doteď, napsala agentura AFP.
Bílé víno - ilustrační foto

Bílé víno - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Díky novým kříženým odrůdám vína pocházejícím převážně z Německa nizozemský vinařský průmysl vzkvétá. Odolnější kultivary umožnily zvýšit rozlohu a kapacitu vinic více než šestinásobně za posledních osm let.

Nové odolnější odrůdy

"Tyto nové odrůdy odolávají lépe plísňovým chorobám, hrozny dozrávají rychleji a jsou lépe přizpůsobené holandskému podnebí," řekl pětapadesátiletý vinař Job Huisman, který víno pěstuje na malé farmě u města Drempt na východě země.

ČTĚTE TAKÉ:

Klasické odrůdy, jako je Ryzlink, Auxerrois či Rulandské šedé, měly vždycky problém růst a zrát v holandských podmínkách s výjimkou oblastí na jižním okraji státu, dodal Huisman, který se s manželkou těší na novou sklizeň bílého polosladkého vína z dvouhektarové vinice.

Nizozemské vinařství nabralo spád počátkem 90. let minulého století, kdy se začaly objevovat nové odrůdy díky křížení v Německu, Rakousku a Maďarsku, řekl mluvčí místního vinařského cechu Theo Mellenberg. Mezi nejoblíbenější v současnosti v Nizozemsku patří kultivary Johanniter a Solaris, které vstoupily na trh v roce 2000 a 2004.

Před šesti lety se do vinařství rozhodli pustit Huismanovi, které k tomu přiměla láska k vínu i práce coby dobrovolníci na jiných, už existujících vinicích. "Jsem synem farmáře, a tak přimět víno, aby rostlo, nebylo nijak těžké," řekl Huisman. "Spoustu jsem se toho ale musel naučit o tom, co dělat pak, až víno dozraje," dodal s širokým úsměvem.

Nyní s manželkou vyrábějí šest různých vín v plné škále červené, bílé a růžové ze svých vůči počasí odolných odrůd. Ročně vyprodukují téměř 4000 litrů vína. Jejich Nieuw Tivoli 2011 před časem získalo první cenu v kategorii míchaných bílých vín v soutěži, kterou pro nové vinné kultivary pořádá vinařský ústav v porýnském Freiburgu na jihozápadě Německa. Víno Huismanových tu soutěžilo proti 142 dalším z Německa, Dánska a Itálie; všechna byla vyrobena z odrůd vyšlechtěných freiburským vinařským ústavem.

Skvělé víno z Nizozemska? 'Buďme realisty'

"Před patnácti lety, když jsem ochutnal holandské víno, tak se jednoduše nedalo pít," řekl Nicolaas Klei, nizozemský vinařský odborník, který o této problematice napsal několik knih. I nadále ale zůstává spíše skeptikem, pokud jde o kvalitu holandských vín. "Dneska bych řekl, že to není tak špatné... v tom nejlepším případě," dodal s tím, že nové odrůdy nemohou konkurovat těm klasickým. "Musíme být realisté. V Nizozemsku se nikdy nepodaří vyprodukovat skvělé víno."

Jiní vinařští odborníci, jako je například Hans Duijker, ale míní, že skutečný problém neleží ani tak v otázce kvality, jako efektivitě nákladů na výrobu slušného vína v Nizozemsku. "Půda, stroje, infrastruktura a pracovní síla stojí v Nizozemsku víc než v mnoha jiných zemích," řekl Duijker. "Stojí zhruba 11 až 12 eur (asi 270 až 300 korun) vyrobit dobré holandské víno. V obchodech najdete vína stejné nebo lepší kvality za mnohem méně," dodal.

To ale nizozemské vinaře neodrazuje. Podle údajů centrálního statistického úřadu bylo v roce 2003 v zemi asi 36 hektarů vinic. Do loňského roku tato plocha stoupla na 165 hektarů, ovšem podle vinařského cechu pokrývají vinice ještě mnohem větší oblast - asi 240 hektarů.

I když je to pořád minimum v porovnání s takovými tradičními vinařskými giganty, jako je Francie s více než 750.000 hektary vinic, "na zemi, která nemá žádnou skutečnost vinařskou tradici, to je víc než dost!" tvrdí mluvčí cechu Mellenberg.

Zapojte se do diskuze! Nově přes SMS

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.