Aktuálně se ovšem nejedná o vášně a erotické fantazie jeho věrných čtenářů, ale o rozhořčení obyvatel nejlidnatějšího muslimského státu světa - Indonésie. Právě tam má totiž příští měsíc začít vycházet nová mutace Playboye a řadě muslimů to není po chuti.
Zvěsti o indonéské verzi magazínu se poprvé objevily před několika týdny. Zastánci tvrdé konzervativní linie od té doby tlačí na vládu, aby vydávání plátku zakázala. Prohlašují, že časopis výrazně poškodí indonéskou kulturu, kterou už beztak narušují jiné škodlivé vlivy ze Západu. Fotografie odhalených modelek by prý mohly mít „nedozírné následky“.
Do problému se včera vložil i indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono. „Vládě už nepřísluší pravomoc kontrolovat tisk nebo přímo zakázat vydávání konkrétního titulu. Vydavatel indonéského Playboye by měl ovšem pečlivě zvážit, zda jeho záměr přinese naší společnosti něco dobrého,“ uvedl.
Držitel licence na vydávání místního Playboye, společnost PT Velvet Silver Media, uklidňuje své odpůrce tvrzením, že časopis bude podstatně decentnější než jeho americká verze. Údajně se v něm neobjeví žádné nahé ženy: modelky budou pózovat „spoře oděné“. Playboy se tedy nakonec zřejmě přidrží stejných zásad jako konkurenční pánské časopisy FHM nebo Maxim, které už v Indonésii nějakou dobu vycházejí.
Spousta muslimů však odmítá přistoupit i na myšlenku „slušného“ Playboye, a tak v ulicích Jakarty probíhají demonstrace proti americkému plátku. Na transparentech, které třímají v rukou studenti i ženy zahalené v burkách, převládají anglická hesla „Už žádné porno!“ a „Táhni do pekel, Playboyi“.
Tabu: líbání i odhalená bříška
V této rozbouřené atmosféře vzniká návrh nového zákona na potírání pornografie. Parlamentní výbor, který návrh předkládá, chce výrazně zpřísnit stávající regulaci. V současné době je sice pornografie v Indonésii postavena mimo zákon, avšak běžně se toleruje.
Balkan Kaplale, předseda výboru, si stěžuje na morální úpadek. „Naše ubohá země! Je to příšerné. Jsme silně věřící, ale zároveň jsme také třetí největší baštou porna hned po Skandinávii a Rusku. Porno je tu velice snadno dostupné a nikdo ho nekontroluje. Proto potřebujeme nový zákon,“ shrnul.
Kaplale chce zakázat například odhalování „smyslných“ částí těla - pupíku, hýždí či stehen. Porušení tohoto pravidla má být sankcionováno až dvěma roky odnětí svobody. Proti přijetí zákona protestují jak bojovnice za ženská práva, tak i mnoho indonéských umělců. Norma totiž zapovídá filmovat tanec s erotickým podtextem nebo líbání na rty.
Umělci se obávají, že zákon výrazně omezí jejich tvůrčí možnosti. „Nenatáčíme žádné vysloveně sexuální scény, protože víme, že by je indonéská veřejnost neakceptovala.
Vlastně s ohledem na společenské klima cenzurujeme sami sebe, a tak rozhodně není nutné, aby existovala další, vnější cenzura. Navrhovaný zákon ohrožuje nejen svobodu vyjádření, ale celou demokracii ve státě,“ míní přední indonéský filmový kritik a scenárista Joko Anwar.
Vzhledem k rozložení politických sil v indonéském parlamentu je téměř jisté, že zákon na potírání pornografie bude navzdory protestům schválen. Hlasování má proběhnout v létě.
