Virové kapičky se vytvářejí během kašle, kýchání nebo mluvení. Ochrana obličeje snižuje pravděpodobnost rozšíření koronaviru od těch, kteří se již nakazili.
Celosvětový nedostatek ochranných prostředků během pandemie přiměl některé zdravotní úřady, například i americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), aby lidem doporučily používání podomácku vyrobených roušek jako alternativy k ochranným chirurgickým rouškám.
Počet nakažených v Česku přesáhl 15 tisíc, od soboty jsou povinné roušky na vnitřních akcích |
V této souvislosti bylo doporučeno použití několika druhů materiálů - nicméně bez toho, že by existovaly nějaké zásadní důkazy, jak dobře tyto látky fungují. Tým australských vědců se ale nyní rozhodl porovnat účinnost jednovrstvých a dvouvrstvých látkových roušek (vyrobených z bavlněné tkaniny) s třívrstvou chirurgickou rouškou. Při svých pokusech vědci sledovali, jak se kapénky šíří ve vzduchu, když lidé mluví, kašlou či kýchají a mají přitom různé druhy roušek.
Zjistili, že nejúčinnější v zastavení šíření kapének byla třívrstvá chirurgická rouška, i když i jednovrstvá látková rouška dokázala snížit počet kapiček vyprodukovaných při mluvení. Dvě vrstvy byly nicméně mnohem lepší, pokud jde o snížení počtu kapének při kašlání a kýchání, vyplynulo z vědeckých testů.
Odborníci nicméně poznamenali, počet vrstev je jen jedním z důležitých faktorů souvisejících s účinností roušky, těmi dalšími jsou použitý materiál, její design i to, jak rouška sedí. A rovněž hraje roli i frekvence praní obličejové ochrany. Pravidlo, že čím víc vrstev, tím větší je ochrana, nicméně platí, uzavřeli vědci.
