Rod Monstera byl pojmenován už v roce 1763 a v současnosti k němu patří 67 druhů, které se vyskytují ve Střední a Jižní Americe, v pásu od Mexika až po jižní Brazílii.
V našich domovech je jistě nejběžnější Monstera deliciosa, která byla popsána v roce 1849 z lesů jihozápadního pobřeží Mexika, i když v berlínské botanické zahradě pěstovali guatemalské rostliny stejného druhu už o rok dříve. Pěstuje se také v dalších středoamerických zemích, ale našla pro svůj život příhodné podmínky také třeba na Madeiře i jinde.
Je to vlastně statná liána šplhající po stromech, ale i po skalách nebo starých zdech. K zemi spouští početné dlouhé vzdušné kořeny, z nichž se v Mexiku občas pletou koše a v Peru je dřív používali jako lana.
Její listy jsou mohutné, výrazně laločnaté i děrované. Smysl těchto perforací je nejspíš velmi prostý, přes díry se dostane více světla i k níže položeným listům, rostlina si tak sama sobě o poznání méně stíní.
